Přehled hlavních bodů první fáze daňové, sociální a zdravotnické reformy
, kterou v květnu schválila koaliční vláda premiéra Mirka Topolánka a v červnu poslanci v takzvaném prvním čtení:
- jednotná sazba daně z příjmu fyzických osob 15 procent; daň bude počítána z tzv. superhrubé mzdy, tedy včetně pojistného placeného zaměstnancem i zaměstnavatelem - ve skutečnosti tedy bude činit 23,1 procenta;
- zrušení automatických valorizací životního minima a sociálních dávek, pravidelně se budou zvyšovat jen důchody;
- pacienti by od příštího roku měli platit 30 korun za návštěvu lékaře a položku na receptu, 60 korun za den v nemocnici a 90 korun za pohotovost, a to do maximální výše 5000 korun za rok;
- z ekologické daně, která se má platit od 1. ledna 2008, budou osvobozeny domácnosti vytápějící plynem nebo napojené na kogenerační jednotku vyrábějící teplo a elektřinu, platit nebudou také ti, kteří využívají alternativní zdroje energií;
- zůstane zachováno daňové zvýhodnění režijních jízdenek zaměstnanců drah, naopak se má zrušit daňové zvýhodnění stravenek na straně zaměstnavatelů; ministerstvo financí vypracuje do příštího roku úplně nový zákon o dani z příjmu, který by měl komplexně vyřešit i problematiku daňově odečitatelných položek a slev;
- změna přídavku na dítě - pevná výše od 500 do 700 korun podle věku dítěte, získají ho rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima;
- zavedení "třírychlostní" rodičovské dovolené a změna rodičovského příspěvku:
1) dvouletá dovolená s příspěvkem 11.400 korun měsíčně (celkem 216.000 korun)
2) tříletá dovolená s příspěvkem 7600 korun měsíčně (celkem 235.000 korun)
3) čtyřletá s příspěvkem 7600 do roku a půl dítěte a pak 3800 korun (celkem 212.800 korun);
- snížení porodného na 15.000 korun za jedno dítě, za druhé a další dítě 13.000 korun;
- zrušení 1000 korun "pastelkovného" pro rodiče prvňáčků;
- omezení pohřebného, nárok jen při pohřbu rodiče nezaopatřených dětí nebo při pohřbu nezaopatřeného dítěte;
- změna nemocenské - první tři dny nemoci bez dávek, čtvrtý až 30. den nemoci 60 procent příjmu, 31. až 60. den nemoci 66 procent příjmu, pak 72 procent příjmu;
- zmrazení platů ústavních činitelů, snížení počtu úředníků ve státní správě; pracovníkům veřejné správy a služeb by mzdy v příštím roce neměly růst víc než maximálně o 1,5 procenta;
- nastartování první etapy penzijní reformy - počítá se mimo jiné s dalším prodlužováním důchodového věku na 65 let;
- zvýšení snížené sazby DPH z pěti na devět procent, základní sazba zůstane na úrovni 19 procent;
- snížení daně z příjmu právnických osob z nynějších 24 procent na 22 procent v roce 2008, na 20 procent v roce 2009 a na 19 procent v roce 2010; postupná reforma základu daně;
- zrušení minimálního základu daně;
- daňová progrese: zaměstnanec bez dětí se mzdou do 10.000 nebude platit daň z příjmu, zaměstnanec se třemi dětmi a manželkou v domácnosti nebude platit daň z příjmu, pokud jeho hrubá mzda nepřesáhne 33.300 korun měsíčně;
- ekonomicky aktivním důchodcům se navrhuje přiznat sleva na dani 2070 měsíčně;
- obce budou moci rozhodnout o tom, zda osvobodí zemědělské pozemky od daně z nemovitosti;
- zrušení registračních pokladen.
Názory zastánců a odpůrců reformy veřejných financí, kterou navrhuje vláda premiéra Mirka Topolánka (ODS):
Koaliční strany:
ODS: Reforma má kromě opozice největší kritiky právě uvnitř ODS. K nejostřejším patří poslanec a exministr financí Vlastimil Tlustý, který tvrdí, že vládní plán poškodí střední třídu a že ODS dostala při jednáních v koalici do reformy málo ze svého programu. Společně se sedmi poslanci založil platformu, jejímž cílem je návrat k programovým základům ODS. Mimo jiné požaduje razantnější snížení daní oproti vládnímu návrhu a v případě neúspěchu vyjednávání chce daňovou část z reformy vyjmout.
KDU-ČSL: Změny v reformě žádají i lidovci, kterým nejvíc vadí poplatky ve zdravotnictví. Chtějí, aby u lékaře nemusely platit děti do 15 let. Poslanec Ludvík Hovorka chce navíc zrušit poplatky pro lidi do 18 let a zpochybňuje poplatky u lékaře obecně. Zdravotnickou část by z reformy nejraději vyjmul. Nevyloučil, že bez těchto změn vládní balík nepodpoří. Svůj hlas Hovorka údajně nedá ani případnému razantnějšímu snížení daní. S tím nesouhlasí ani místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Kasal, který by také uvítal vyjmutí daňové části z reformního balíku.
Strana zelených: Zelení nemají vůči návrhu výraznější výhrady, s verzí, kterou vláda přijala, souhlasí.
Opoziční strany:
ČSSD: ČSSD prohlásila, že reformní návrhy nepodpoří. Vládní reforma veřejných financí je dle ČSSD nespravedlivá, zbytečná, zmatená a zhorší životní úroveň 95 procent obyvatel. Dle stínového ministra financí ČSSD Bohuslava Sobotky zvýší v roce 2010 schodek státního rozpočtu nejméně na 90 miliard korun.
KSČM: Komunisté reformu nepodpoří. Návrhy vlády jsou dle nich koncepčně pochybné, deformují systém veřejných financí a vedou k omezení zbytků sociálního státu. Jejich případné schválení by zhoršilo situaci většiny lidí a problémy deficitu a hospodářského růstu by nevyřešilo. Komunisté navrhují mimo jiné progresivně zdanit příjmy a zrušit osvobození od dědické daně pro majetky nad deset milionů korun.
Další postoje:
Prezident Václav Klaus: Podle prezidenta je vládou připravená reforma krok správným směrem, mohla však přijít dřív a měla být razantnější. Vládní návrh je podle něj spíše soubor dílčích stabilizačních opatření. Uvědomuje si však také, že razance reformy souvisí se sílou koalice ve sněmovně.
Česká národní banka (ČNB): Dle guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy je reforma krok správným směrem, je však málo razantní - pomůže stabilizovat veřejné rozpočty v krátkém období, ale nezaručuje udržitelnost veřejných financí v delším horizontu. Jejím kladem podle Tůmy je, že neplánuje výrazně snížit investiční výdaje.
Hospodářská komora ČR (HK): Podle prezidenta komory Jaromíra Drábka je v zájmu všech občanů ČR, aby byla reforma přijata, i když by měla být ještě razantnější. HK je toho názoru, že by snižování daní nemělo být postupné, ale jednokrokové, a chce zachovat daňové zvýhodnění stravenek na straně zaměstnavatelů.
Svaz průmyslu a dopravy: Podle prezidenta svazu Jaroslava Míla neodpovídá prezentovaná reforma tomu, co si členové svazu představovali. Uvítali by razantnější kroky, například postupné snižování daní se podle Míla míjí efektem. Na druhou stranu ale svaz považuje plánovaná opatření vlády za krok správným směrem.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Asociace samostatných odborů ČR (ASO): Odbory chtějí reformu zastavit nebo zásadně změnit. Podle pozměňovacích návrhů ČMKOS se mají všechny klíčové změny v daních, sociálních dávkách a zdravotnictví, které mají dle vlády zastavit zadlužování státu, z reformy vypustit. Odboráři tvrdí, že reforma poškozuje většinu občanů a prospěje jen nejbohatším. Svůj cíl, snížit deficit veřejných financí, prý neplní. Proti reformě jich v červnu asi 30.000 demonstrovalo v Praze. ASO navíc hodlá pokračovat v přípravě generální stávky.
Česká lékařská komora (ČLK): ČLK odmítá reformu ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS). Omezí prý peníze na zdravotní péči, tím i její kvalitu a dostupnost. ČLK připravila vlastní reformní návrhy, jejich základem je stanovení rozsahu péče hrazené ze zdravotního pojištění. Na ostatní by si lidé mohli připlatit. ČLK také nesouhlasí s tím, aby se reforma zdravotnictví spojovala s reformou veřejných financí.
Obce: K reformě mají výhrady také starostové obcí, neboť podle nich neodstraňuje diskriminaci malých obcí při rozpočtovém určení daní. Starostové ze Zlínska připravili vlastní návrh financování obcí a měst.
Zdroj: ČTK