Praha 27. srpna (ČTK) - Policie začala podle zdroje ČTK rozdávat obvinění někdejším šéfům (KB) v devět let staré kauze pochybných úvěrů pro firmy kolem bývalého šéfa Českomoravského fotbalového svazu Františka Chvalovského. Někdejšího generálního ředitele Jana Kollerta a jeho tři spolupracovníky viní z úvěrového podvodu. Manažeři podle zdroje způsobili bance nejméně půlmiliardovou škodu, hrozí jim pět až 12 let vězení.
"Mohu potvrdit, že státní zástupce vydal pokyn k zahájení trestního stíhání čtyř bývalých funkcionářů . U dvou již stíhání začalo," řekla dnes k dotazu ČTK mluvčí pražského vrchního státního zastupitelství Irena Válová.
Ze čtveřice bankéřů již byli podle zdroje ČTK obviněni bývalý člen představenstva a náměstek generálního ředitele Vladimír Šulc a tehdejší šéf bankovní divize Pavel Kalvoda. Někdejšímu šéfovi představenstva Kollertovi a bývalému náměstkovi divize Miroslavu Čermákovi se usnesení o zahájení trestního stíhání zatím nepodařilo doručit.
Kollert je již několik let stíhán také kvůli osmimiliardovým ztrátám při obchodování s rakouskou firmou B.C.L. Trading Baraka Alona. V této kauze obvodní soud už dvakrát zprostil někdejší představenstvo banky, včetně Kollerta, obžaloby z porušování povinnosti při správě cizího majetku. Rozsudek zatím není pravomocný.
Kvůli úvěrům pro firmy kolem Chvalovského se policie začala o někdejší vedení banky zajímat poté, co pražský městský soud v související kauze úřednice Jiřiny Kaplanové a jejích kolegů před rokem naznačil, že se šéfové banky možná mohli na rozsáhlém úvěrovém podvodu podílet.
Kvůli tomu, že v souvislosti s financováním obchodů Chvalovského údajně vznikla bance úvěrovým podvodem škoda téměř 1,5 miliardy korun, už zastupitelství poslalo k soudu dvě obžaloby. V první figuruje Kaplanová a šest někdejších nižších úředníků banky, kteří podle obžaloby v letech 1998 až 1999 připravili banku špatnými podklady k žádostem o úvěr o půldruhé miliardy korun. Ve druhé obžalobě, kterou soud už potřetí vrátil státnímu zástupci k došetření, je za úvěrový podvod stíhán Chvalovský a další podnikatelé. Firmy ovládané touto skupinou získaly úvěry na obchody se zahraničními partnery, peníze ale podle obžaloby ve skutečnosti použily na zcela jiné účely, například na umořování předešlých dluhů.
Pražský městský soud zatím projednal jen případ úředníků a loni v srpnu vynesl nepravomocný rozsudek. Někdejší ředitelka bankovního odboru financování obchodů Kaplanová má jít za úvěrový podvod na pět let do vězení. Dva její podřízené soud obžaloby zprostil, čtyři sice uznal vinnými, od potrestání však upustil. Senát Alexandra Sotoláře totiž dospěl k závěru, že obžalovaní jednali v duchu představ vedení .
Pětice obžalovaných podle nepravomocného verdiktu společně s dalšími nestíhanými podřízenými a také nadřízenými v divizi a vrcholném managementu porušila povinnosti plynoucí z pracovních smluv a nechovala se v bance jako řádný hospodář. Právě Sotolářův senát jmenovitě poukázal na pochybnou roli Kollerta, Šulce a dalších v případech financování těch obchodů Chvalovského, o kterých byl management banky údajně informován nebo prý obchody dokonce schvaloval.
Policie proto vzápětí začala roli managementu prověřovat a nyní padla obvinění. Podle zdroje ČTK klade čtveřici bankéřů za vinu mimo jiné to, že ačkoli rozhodovali o financování obchodů a schvalovali příslušné smlouvy, nedodržovali pravidla řízení rizik v a nepřihlédli k rizikům obchodů.
Kollert, Šulc, Kalvoda i Čermák podle policie znali při rozhodování všechny důležité skutečnosti spjaté se žádostí o úvěr a byli si údajně vědomi maximální rizikovosti bankovních operací. V podstatě šlo o opakované úvěrování již jednou poskytnutých úvěrů. Firmy kolem Chvalovského - ekonomicky spjatá skupina firem vedená Českomoravskou agrární společností - však již prý neměly na taková financování nárok.
Ačkoli šlo o vysoce rizikové operace, bankéři se údajně nepostarali o jejich zajištění proti neplnění závazků. Nevěnovali prý také pozornost aktuální ekonomické situaci financovaných společností a bonitě jejich zahraničních obchodních partnerů, ani vysoké úvěrové angažovanosti vůči financovaným firmám. Počítali prý s tím, že poskytnuté finanční prostředky budou použity v rozporu s účelem úvěru - většinou na splnění předchozích závazků firem vůči . Ve prospěch těchto společností prý obvinění dokonce opomíjeli nepravdivé informace zaznamenané v materiálech banky.
Kaplanová a její spoluobžalovaní od počátku vinu odmítali s tím, že pokud jde o úvěry na obchody Chvalovského s chmelem a masem, vždy plnili pokyny a rozhodnutí vedení banky, Chvalovský byl prý označen jako VIP klient. Podle soudu byly úvěry vysoce rizikové a zcela nezajištěné, firmy kolem Chvalovského měly vůči bance nesplacené závazky a miliony použily v rozporu s účelem úvěru.