Trestní postih fyzických osob za kartelové jednání obsahuje současný návrh trestního zákoníku, který připravilo ministerstvo spravedlnosti. Příslušný odstavec byl do textu zařazen na základě připomínek Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který trestní stíhání kartelistů podporuje.
Trestní postih tak bude v případě schválení návrhu hrozit konkrétním fyzickým osobám, které se protisoutěžního jednání aktivně účastnily. Jedná se přitom o kategorii subjektů, na kterou zpravidla systém trestání ze strany soutěžních úřadů nedopadá (pokutovány jsou společnosti, jejichž statutárními zástupci, manažery apod. tyto fyzické osoby jsou). V budoucnu by tak příslušným manažerů či dalším osobám dopouštějícím se kartelového jednání měl hrozit trest odnětí svobody až do výše tří let a dále zákaz činnosti nebo propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty.
Zkušenosti ze zemí, kde je trestní postih účastníků kartelových dohod aplikován, přitom ukazují, že hrozba kriminálního postihu, zejména nebezepečí uložení trestu odnětí svobody pro fyzické sosoby, je nejúčinnějším odstrašujícím faktorem, odrazujícím od páchání takových deliktů. Trestní postih protisoutěžního jednání v podobě kartelových dohod má ve svém právním řádu zakotven celá řada členských státu EU, např. Dánsko, Estonsko, Francie, Irsko, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko. V USA pak lze za trestný čin uzavření kartelu uložit trest odnětí svobody na deset let nebo pokutu ve výši 1 mil. USD.
Navrhované znění skutkové podstaty se omezuje pouze na případy uzavření tzv. horizontálních kartelů, tj. dohod narušujících hospodářskou soutěž uzavíraných mezi přímými konkurenty. Tzv. tvrdé kartely (hard-core kartely), na které tato skutková podstata směřuje, jsou obecně považovány za nejzávažnější porušení soutěžního práva. Jedná se přitom o jednání mimořádně vysoké společenské nebezepečnosti – kartelové jednání má zpravidla velmi negativní dopad na ekonomiku jako celek, zejména pak na konečné spotřebitele. Takové jednání totiž vždy v konečném důsledku vede ke zvýšení cen pro konečné spotřebitele, ke zhoršení výběru a kvality nabízeného zboží. Dlouhodobost kartelu, která je pravidlem, pak škodu způsobenou hospodářství a spotřebitelům podstatným způsobem zvyšuje. Jasným příkladem v této oblasti je dlouhodobá zakázaná dohoda o rozdělení trhu uzavřená 16 nadnárodními strojírenskými firmami. ÚOHS ji v případě České republiky pokutoval v roce 2007 částkou dosahující necelé 1 mld. korun.
Z dosahu působnosti trestního práva jsou naopak vyjmuta společensky méně závažná porušení soutěžního práva – vertikální dohody narušující soutěž, zneužití dominantního postavení a nepovolené uskutečnění spojení soutěžitelů. Navrhované znění zákona tak jasně stanoví, jaké jednání by se mělo stát trestným činem a jaké nikoliv. Tento postup znamená významnou změnu oproti v současné době platnému § 127 trestního zákona, který hovoří o porušování závazných pravidel hospodářského styku. Přijat byl však v roce 1961, tedy v zcela jiném období, kdy tuzemský právní řád soutěžní právo ještě neznal. Na porušení soutěžních pravidel ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže proto zmíněný paragraf dle informací ÚOHS nikdy aplikován nebyl.
Přijetí návrhu trestního zákoníku, včetně skutkové podstaty trestného činu uzavření kartelové dohody, by se žádným způsobem nedotklo pravomoci či působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Naopak lze předpokládat, že by výsledky šetření a správních řízení vedených Úřadem mohly být využity příslušnými orgány (policií, státním zastupitelstvím či soudy) v následném trestním řízení.
Text je plným zněním tiskové zprávy ÚOHS