Komentář doplněn.
Česká ekonomika je v kondici a běží svižně vpřed. Již déle než dva roky roste české hospodářství šestiprocentním tempem, případně rychleji. Hrubý domácí produkt se ve 2. čtvrtletí meziročně zvýšil o 6,0 procent po revidovaném růstu o 6,4 procenta v prvních třech měsících letošního roku. Ekonomiku táhnou vpřed domácnosti, jejichž útraty v obchodech podporuje klesající nezaměstnanost a vyšší mzdy, a investice firem. Spotřeba domácností a tvorba kapitálu přispěly k růstu HDP rovným dílem. Zahraniční obchod a spotřeba vlády ovlivnily tempo růstu ekonomiky minimálně.
Z jednotlivých odvětví podpořily nejvýrazněji hospodářský růst zpracovatelský průmysl, v čele s produkcí automobilů a výrobou elektroniky, obchod a služby pro firemní sféru. Klimatické podmínky zkrátily topnou sezónu, což se negativně projevilo ve výrobě a rozvodu elektřiny a plynu.
Z pohledu poptávky ekonomiku táhlo rovnocenné dvojspřeží spotřeby domácností a investic včetně tvorby zásob. Spotřeba domácností se zvýšila o 6,5 procenta ve srovnání s loňským rokem. To odpovídá reálnému růstu průměrné mzdy o 4,8 procenta a zvýšení zaměstnanosti o 1,8 procenta. Spotřeba domácností ukazuje, že se hospodářský růst přiměřeným způsobem projevuje do zvyšování životní úrovně.
Investice, tedy hrubá tvorba fixního kapitálu, ve 2. čtvrtletí meziročně stouply o 4,2 procenta. Přispěly k tomu investice do strojního vybavení i stavební aktivita. Nemalým dílem (1,9 procentního bodu) k růstu HDP pomohlo zvýšení zásob.
Obchodní bilance se sice vyvíjí příznivě, jenže nebýt klesajících cen dovozu, bylo by tomu jinak. Reálný příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP je minimální.
Zbývá ještě třetí pohled na HDP: způsob jeho rozdělení mezi zaměstnance, firmy a stát. Na náhradách zaměstnancům bylo vyplaceno 41 procent HDP. Stát si na daních z výroby a dovozu po odečtení dotací ponechal 9 procent HDP. Polovina vytvořené hodnoty zůstala firmám, odečíst je ale potřeba ještě spotřebu kapitálu (cca 18 procent HDP).
Produktivita práce se ve 2. čtvrtletí meziročně zvýšila o 4,4 procenta, stejně jako v 1. čtvrtletí. Jednotkové mzdové náklady na úrovni celé ekonomiky klesly o 1,3 procenta. Tento parametr konkurenceschopnosti tedy nebudí žádné obavy. Celkový počet odpracovaných hodin v české ekonomice meziročně stoupl o 0,6 procenta. Na jednoho zaměstnance a den připadlo v průměru 8 hodin a 1 minuta práce. Ve srovnání s loňským rokem je to 5 minut méně.
České hospodářství roste dvojnásobným tempem než ekonomika celé Evropské unie a opět se o krůček přiblížila průměrnému výkonu v unii. V letošním roce by se již mohla Česká republika dostat na 80 procent průměru EU, co se týče HDP na obyvatele. Před deseti lety dosahoval výkon české ekonomiky 70 procent EU.
Z pohledu měnové politiky informace o HDP ve 2. čtvrtletí nemění výhled očekávaného zpřísnění měnové politiky. Aktuální výkon ekonomiky se pohybuje zhruba jedno procento nad svým dlouhodobě udržitelným neinflačním potenciálem. Z toho vyplývá potřeba zmírnit tempo růstu a omezit riziko vzlínání inflace. V letošním roce, případně na začátku roku příštího, očekáváme další zvýšení sazeb.
Za celý letošní rok počítáme s růstem HDP o 5,9 procenta, v příštím roce předpokládáme 5procentní růst ekonomiky.