Vývoj na trhu s bydlením asi recesi nepřinese, ale někteří lidé přijdou o svoje domovy, a někteří zas o svoje manželství, píše spisovatel, právník, ekonom a herec Ben Stein v časopisu Fortune.
Podle mě z problémů hypotéčního trhu, úvěrového zádrhelu nebo jakékoliv podobné paniky na Wall Street nevznikne žádná recese, určitě ne velká recese. Vlivy těchto problémů se ale samozřejmě tu a tam objevují a některé z nich nevypadají tak, jak se na první pohled zdá (i když některé ano).
I.
Můj drahý přítel B. prodává super luxusní domy ve Scottsdale. Vždycky měl jazyk na vestě z pobíhání okolo těchto luxusních příbytků, jejich ukazování a vybírání velkých částek od svých klientů.
„Teď když jdu do kanceláře v sobotu a v neděli, jsem tam většinou sám. Nikde nikdo, jen spousta volných kanceláří a stolů a telefony, které nezvoní. Nikdy. Ani jednou za víkend. Je to jako kdybych se najednou ocitl uprostřed pouště, která je 100 mil. odsud. Takové ticho tady teď je.“
„Proč tam teda vůbec chodíš?“, zeptal jsem se.
„Pokud bych tam vůbec nešel, je 100% jistota, že se nic nestane. Takhle, když tady sedím u telefonu, mám aspoň nějakou šanci.“
II.
Já, tvůj věrný sluha, jednám o koupi kondominia v Sandpointu v nádherném prostředí severního Idaho. V den, kdy jsem podal svoji první nabídku jsem zrovna četl článek v New York Times, ve kterém se psalo, že velké úvěry jsou buď vůbec nedostupné nebo k dispozici se sazbou okolo 13 %.
Ten samý den mi můj hypotéční makléř nabídl hypotéku na 30 let se sazbou 6-8 %. Navíc mi řekl, že my ti peníze může půjčit a všechno může být hotovo do dvou týdnů. Den nato mi volali další dva makléři a nabídli stejné podmínky. Nevěřte všemu, co píšou v novinách.
III.
Na CNBC právě běží jedna zpráva za druhou a všechny se týkají nedostupnosti hypoték a úvěrové krizi. Mezi jednotlivými příspěvky dávají reklamy na hypotéky.
IV.
Jedna z mých nejlepších kamarádek, modrooká rudovlasá krasavice a matematická kouzelnice v jednom, si vzala stavitele a hypotéčního makléře blízko luxusního městečka Naples na Floridě. Přijela do města a dneska jsem s ní zašla na oběd. „Jak se má tvůj manžel a jak se vyrovnává s celou tou situací?,“ zeptala jsem se.
„Nespí. Maximálně zabere v pět ráno a v sedm už vstává. Nedaleko Naples jsme postavili dva domy určené na budoucí prodej, jeden stál 2,7 mil. USD a my jsme je prodávali za 4 mil. USD jeden. Během jednoho roku jsme neměli ani jednu nabídku, snížili jsme tedy cenu u každého z domů o milion. Pořád se nic nedělo a tím pádem jsme na obou ztráceli 60 tis. USD každý měsíc. Manžel teď nemá žádné obchody a telefon nezvoní. Nikdy.“
„Hrozné“, řekla jsem.
„Odcházím od něj“ řekla. „Pořád je otrávený a já chci chlapa, který je bohatý a šťastný celý den a celou noc. Proč bych měla trpět, když mu zrovna nejdou obchody?“
„Je to tvůj muž,“ řekla jsem. „Musíš stát při něm.“
„Proč? Chci se smát a být veselá, a on nemá náladu už několik měsíců. Já jsem tenhle problém s hypotékami nezpůsobila a nevidím důvod, proč bych kvůli tomu měla trpět.“
„Nepotrvá to věčně“, řekla jsem. „Vždycky to tak je.“
Najednou jakoby procitla. „A jak dlouho potrvá než se situace na trhu obrátí?“ zeptala se přesně tak, jak jsem čekala.
„Možná šest let“, řekla jsem.
Vypadala zděšeně. „A je to,“ vydechla. „Chci abys mi začala hledat bohatýho manžela, kterej bude bohatej za každejch okolností. Můžeš mu říct, že budu opravdu dobrá manželka.“ (Má skvělý smysl pro humor, proto doufám, že to nemyslela vážně).
O dvacet čtyři hodin později, když jsem jela z Beverly Hills do Malibu, zavolala mi jedna kamarádka (37 let), psycholožka a manželská a rodinná poradkyně žijící na předměstí Filadefie. Vyprávěla jsem jí historku o mojí kamarádce, která hledá bohatšího manžela. Jen zalapala po dechu.
„To by mohlo skončit špatně,“ řekla rozhodně.
„Protože dává přednost penězům před rodinou?“
„Ne, protože co se stane, když ho opustí a situace na trhu s bydlením a hypotékami se najednou obrátí a on zase zbohatne a ona potom třeba nebude moct najít někoho stejně bohatého, koho by si mohla vzít?“
„Dobrá úvaha,“ řekla jsem.
„Musíš být realistou.“
(Článek je překladem z anglického originálu, zdroj: Fortune Magazine, CNN.com)