Washington 17. září (ČTK) - Bývalý šéf americké centrální banky Alan Greenspan ve svých pamětech varuje před dlouhodobě vyšší inflací. Podle něj by americká centrální banka Fed musela zvýšit úrokové sazby v příštích letech na dvojciferná procenta, pokud by chtěla udržet inflaci mezi jedním až dvěma procenty. Napsal to list Wall Street Journal.
Kniha The Age of Turbulence: Adventures in a New World (Rozbouřená doba: Dobrodružství v novém světě) vyjde dnes, ale k dispozici ji má tisk i zpravodajské agentury.
Greenspan se obává, že Fed bude muset čelit neochotě Kongresu či Bílého domu vůči své politice cenové stability. Pokud Fed tomuto tlaku podlehne, inflace by podle Greenspana mohla vzrůst na čtyři až pět procent do roku 2030 a výnosnost desetiletých vládních obligací by vzrostla nejméně na osm procent.
Greenspan v knize kritizuje politiku prezidenta George Bushe za nezodpovědné utrácení peněz USA a rozpočtové deficity. "Mojí největší frustrací je nadále prezidentova neochota využít své pravomoci vetovat nekontrolované výdaje," napsal Greenspan.
Bush převzal úřad v roce 2001, kdy vláda naposledy hospodařila s přebytkem. Od té doby byl Bushův kabinet rok co rok v červených číslech a v roce 2004 deficit vystoupal na rekordních 413 miliard dolarů.
Bushova předchůdce Billa Clintona proti tomu Greenspan chválí. "Vstřebával ekonomické informace jako houba a neustále a disciplinovaně se soustředil na dlouhodobý ekonomický růst," napsal o něm. Clintonův ekonomický plán z roku 1993 omezující deficit byl projevem politické odvahy, napsal Greenspan.
Kniha shrnuje Greenspanův život v době, kdy byl šéfem Fedu. Greenspan říká, že ji začal psát loni 1. února, kdy po něm převzal funkci nynější guvernér Ben Bernanke.
Greenspan, kterému je teď 81, řídil americkou centrální banku 18 a půl roku, a měl tak v jejím čele druhý nejdelší mandát. Sloužil za vlády čtyř prezidentů; prvně byl do funkce jmenován za Ronalda Reagana.
Greenspan dlouho varoval, že přetrvávající rozpočtové deficity ohrožují ekonomiku v dlouhodobém výhledu. Ještě ve Fedu proto naléhal na Kongres, aby zavedl zpět mechanismus požadující, aby každé zvýšení výdajů či snížení daní vyvažovaly škrty jiných výdajů nebo vyšší daně, napsaly agentury Reuters a AP.