Washington 18. září (ČTK) - Riziko recese je ve Spojených státech na vzestupu a zatím nelze říci, že kroky centrální banky (Fed) toto riziko zcela zažehnají. Řekl to bývalý guvernér Fedu Alan Greenspan, podle něhož musí centrální banka případné snižování úrokových sazeb pečlivě dávkovat, protože se začíná probouzet inflace.
"Začátkem roku jsem hovořil o třetinové pravděpodobnosti, že se objeví recese. Ta pravděpodobnost se mezitím zvýšila, v této fázi je ale zatím pod 50 procenty," řekl Greenspan v rozhovoru s agenturou Reuters. V úterý bude měnový výbor centrální banky posuzovat měnovou politiku a obecně se očekává snížení základní sazby minimálně o čtvrt procentního bodu.
Bývalý šéf Fedu včera vydal paměti, v nichž otevřeně vyjadřuje názory na politiky, a to včetně nynějšího prezidenta George Bushe. Bílý dům pak vydal stanovisko, v němž vyjadřuje údiv nad Greenspanovými názory. Greenspan Bushovi nejvíce vyčetl, že nedokázal zastavit nezřízené utrácení, takže USA mají značný rozpočtový deficit.
"Největším zklamáním pro mě zůstala prezidentova neochota využít práva veta proti nekontrolovanému utrácení." Bush a bývalá republikánská většina v Kongresu se prý vzdala principů, takže výsledkem byla slabá vláda. Bílý dům nicméně tvrdí, že pouhá hrozba využití veta zpravidla stačila na to, aby se výdaje nešplhaly do závratných výšin.
Za vůbec největší riziko pro americkou ekonomiku ale Greenspan považuje výrazný pokles cen domů a bytů. Ekonomika se prý může vypořádat s nepatrným poklesem cen, pokud klesne výstavba a tím pádem i zásoba neprodaných domů. "Ale pokud se to ještě zhorší, nabourá to rozpočet rodinám a nakonec se to projeví i v tom nejdůležitějším, co ekonomiku podpírá: ve spotřebitelských výdajích," varoval Greenspan.
V kritice Bushovy administrativy Greenspan neopomenul ani pokles vládních příjmů v důsledku daňových škrtů. Bush v roce 2001 zavedl daňové škrty, které měly v průběhu deseti let poplatníkům ušetřit 1,35 bilionu dolarů. Nikdy ale nedošlo na vysoké přebytky, s nimiž se na začátku počítalo, místo nich se naopak objevil deficit.
Lidé kolem Bushe ale namítají, že koncem roku 2000 americká ekonomika směřovala k recesi, takže daňové škrty byl v danou chvíli ten správný recept. Že bylo toto rozhodnutí úspěšné, o tom svědčí mimo jiné následující léta prosperity. Greenspan v roce 2001 v Kongresu daňové škrty obhajoval, v pamětech ale říká, že to byla chyba.
Bushova mluvčí Dana Perinová zpochybnila také pasáž, v které se Greenspan věnuje válce v Iráku. "Jsem smutný z toho, že je politicky nevhodné přiznat, co každý ví: že ve válce v Iráku jde hlavně o ropu," píše Greenspan. Perinová nicméně Greenspanovi připomněla, že k této otázce už se vyjadřoval. Greenspan totiž dříve řekl, že ropa nebyla motivem prezidentova rozhodnutí vstoupit do Iráku.
Přestože Greenspan v pamětech zpochybnil hned několik svých dřívějších postojů a podrobil značné kritice administrativu George Bushe, Bílý dům konflikt neeskaloval. "Prezident má k bývalému guvernérovi centrální banky Alanovi Greenspanovi velkou úctu. Sloužili spolu tolik let a on svou práci dělal výborně," uzavřela Perinová. Greenspan byl v čele Fedu skoro 19 let a zažil v úřadu čtyři americké prezidenty.