Průmyslová výroba v srpnu vzrostla o 5,5 procenta po růstu 11,5 procenta v červenci. Výsledek to není překvapivý. Toto zpomalení jde na vrub rozdílnému počtu pracovních dní. V letošním srpnu se pracovalo o dva dny méně než v tom loňském. Po očištění od tohoto vlivu rostl průmysl o 10 procent, což znamená oproti předchozím měsícům naopak mírné zrychlení.
Tradičně je tahounem zpracovatelský průmysl. Největší příspěvek plyne z výroby dopravních prostředků, která zaznamenala 10,4procentní růst. Vzhledem k rozsáhlým investicím do výroby elektroniky se i tento sektor stal důležitým co do příspěvku pro průmyslovou výrobu. Za srpen přidal 12 procent. Vůběc nejrychleji, o 17,7 procenta, rostl gumárenský a plastikářský průmysl. V tomto sektoru se nachází mnoho dodavatelů automobilek, které táhnou vzhůru jeho výrobu.
Naopak negativně na růst celkové průmyslové výroby působilo zpracování koksu a ropy, chemický a farmaceutický průmysl a výroba kovů.
Rostoucí průmysl je důležitým tvůrcem nových pracovních míst. Počet zaměstnanců se v srpnu zvýšil o 1,6 procenta. Noví pracovníci se nejvíce zapojovali do sektorů spojených s výrobou dopravních prostředků a jejich dílů. Průměrná mzda meziročně stoupla o 7,2 procenta, zatímco produktivita práce o 4,7 procenta. To znamená nárůst jednotkových mzdových nákladů. Zároveň je to známka, že průmysl v některých oborech naráží na nedostatek pracovní síly v potřebné kvalifikaci. Rostoucí napětí na trhu práce je proinflačním faktorem.
Za celý letošní rok očekáváme růst průmyslové výroby o 9,3 procenta, když loni výroba stoupla o 11,2 procenta.