Washington 18. října (ČTK) - Rychlý růst cen ropy zatím nemá na globální ekonomiku větší dopady, mohl by ji ale nepříznivě ovlivnit později. Na tiskové konferenci k zahájení podzimního zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) to dnes řekl výkonný ředitel MMF Rodrigo Rato. Ropa jen od začátku minulého týdne zdražila zhruba o 13 procent a prodává se za téměř 90 dolarů.
"Zatím jsme zaznamenali jen velmi omezené dopady. Je to ale bezpochyby riziko, které se zvětšuje," řekl Rato. Za růstem ceny je totiž hlavně vysoká poptávka, která pochází ze zemí jako je Čína nebo Indie. Přitom ale klesá energetická náročnost, takže dopady drahé ropy nejsou tak vážné jako v 70. a 80. letech minulého století.
Stav globální ekonomiky je jedním z hlavních témat, kterým se delegáti v sídlech obou institucí věnují. V pátek se bude konat schůzka ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí G7 a hlavním tématem rozhovorů se patrně stanou kurzy měn.
Vedle aktuálních témat, což je stav globální ekonomiky, vysoké ceny ropy a slabý dolar, se bude hovořit rovněž o způsobu hlasování. Některé velké země, jako je Čína, Indie nebo Brazílie, totiž chtějí mít větší vliv na rozhodování v rámci MMF i Světové banky, a svůj požadavek obhajují tím, že jejich celkový vliv ve světě roste.
Rato řekl, že mezi členy měnového fondu se rýsuje konsenzus, nechtěl ale upřesnit, v čem budou změny v hlasovacích právech spočívat. MMF se podle Rata zabývá rovněž otázkou růstu bohatství a vlivu, jimiž disponují státní investiční fondy, věnovat se chce ale také fungování dalších fondů, které o sobě nechtějí sdělovat mnoho informací.
"Myslím, že je zcela legitimní, aby země s vysokými přebytky usilovaly o vyšší zhodnocení ve fondech. Klíčové jsou ale otázky transparentnosti. Společnost má právo vědět, co se s takovými státními fondy děje, a stejné právo má i zbytek světa," dodal Rato.
Změnu hlasování chtějí prosadit i někteří členové Světové banky, která je sesterskou organizací MMF a snaží se bojovat proti chudobě. Nový šéf SB Robert Zoellick řekl, že jeho instituce bude podporovat hlavně rozvoj soukromého sektoru, s jehož pomocí chce zlepšit stav ekonomiky nejchudších zemí.
"Je to jeden z našich strategických cílů," řekl Zoellick. Ten je šéfem SB teprve od letošního léta, kdy ve funkci nahradil Paula Wolfowitze. Ten odstoupil po nátlaku části zaměstnanců, kteří ho obvinili ze střetu zájmů, což ale zvláštní výbor banky nikdy jednoznačně neprokázal. Ve střetu zájmů se naopak ocitli někteří činitelé SB, kteří Wolfowitze kritizovali.
Zoellick už minulý týden prohlásil, že hlavní prioritou banky zůstává boj s chudobou, pomoc zemím zasaženým válečným konfliktem a poskytování finanční pomoci zemím s nižšími příjmy. Banka chce ale podpořit i regionální rozvoj a boj s nemocemi, přispět chce i ke zpomalení klimatických změn.