Brno 5. listopadu (ČTK) - Česká rafinérská musí znovu zaplatit pokutu šest milionů korun za dvoudenní přerušení dodávek pohonných hmot sesterské firmě Chemopetrol v roce 2002. Původně sankci vyměřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), následně ji ale zrušil brněnský krajský soud. Tvrdil, že se na podniky z jedné skupiny nevztahují soutěžní pravidla. Nejvyšší správní soud (NSS) je ale odlišného názoru, souhlasí s antimonopolním úřadem, řekla ČTK mluvčí Sylva Dostálová.
Na NSS se obrátil soutěžní úřad po verdiktu krajského soudu. Ten nyní bude rozhodovat znovu, musí se přitom řídit stanoviskem vyšší instance. Rafinérská se za určitých okolností může ještě obrátit na Ústavní soud.
V České rafinérské držel v roce 2002 skoro 51 procent akcií , stoprocentní vlastník Chemopetrolu. Zbývající podíl mělo seskupení IOC tvořené společnostmi Agip, a Conoco. Brněnský krajský soud pokutu zrušil s tím, že jsou firmy v jednom holdingu, a soutěžní pravidla se tak na ně nevztahují. ÚOHS ale namítal, že ani v příbuzenském vztahu se nesmí soutěžní pravidla porušovat.
Nejvyšší správní soud se přiklonil na jeho stranu. Míní, že kritériem nemůže být pouze vztah dvou firem. "Důležité je, zda obecně, a v konkrétním posuzovaném případě zvlášť, mateřská společnost dává dceřiné společnosti pokyny a je reálně schopna jejich realizaci vynutit," uvedla Dostálová.
Zástupci České rafinérské a Chemopetrolu se v roce 2002 dohadovali každý měsíc o nových cenách benzinu. Na konci května se ale nedohodli, a Česká rafinérská pak přerušila dodávky. se jako vlastník 51procentního podílu v České rafinérské pokoušel stanovit ceny dodávek, avšak nebyl schopen realizaci těchto pokynů vynutit u Chemopetrolu, zhodnotil NSS. Právě tento stav podle soudu vedl k přerušení dodávek.
To trvalo skoro dva dny, poté byla podepsaná provizorní smlouva. Podle antimonopolního úřadu však bylo zastavení dodávek v rozporu se zákonem, protože Rafinérská k němu neměla dostatečný důvod. Navíc to Chemopetrol výrazně poškodilo, ÚOHS hovořil o ztrátě přes 45 milionů korun. Úřad proto původně vyměřil pokutu osm milionů korun. Půl roku na to ji ale tehdejší předseda Josef Bednář snížil na šest milionů Kč.