Index spotřebitelských cen se v říjnu zvýšil o 0,6 procenta. Meziroční inflace stoupla na 4,0 procenta ze zářijových 2,8 procenta. Nejvýrazněji k růstu cenové hladiny v říjnu přispěly rostoucí ceny potraviny a zvýšení cen zemního plynu.
Bylo jasné, že inflace se posune výrazně vzhůru. Otázkou bylo jen o kolik a odpověď měly v rukou potraviny. Máslo, mléko, pečivo poměrně razantně zdražily a vynesly inflaci ke čtyřem procentům, kde byla naposledy viděna před šesti lety. Růst cen potravin není lokální českou záležitostí. Ceny obilovin stoupají všude na světě. Drahé krmivo a pohonné hmoty zdražují řadu dalších zemědělských produktů, nejmarkantněji mléko a mléčné výrobky.
Zdražení plynu o 4,7 procenta bylo předem známo. Ceny zemního plynu sice letos nestoupají, ruský plyn je dokonce levnější než loni, ceny pro české odběratele se ovšem odvíjí od cen topných olejů. Aktuální rekordy na ropném trhu příliš optimistické vyhlídky nenabízí. V příštím roce se patrně dočkáme dalšího zdražení plynu.
V říjnu pokračoval obvyklý podzimní pokles cen rekreace. Ceny dovolených v průměru klesly o 2,1 procenta. Meziroční inflaci, která zde činí pouze jedno procento, drží na uzdě posilování kurzy koruny.
Měnově-politická inflace se také posunula výrazně vzhůru, ovšem další měřítko inflace důležité pro centrální banku, korigovaná inflace bez pohonných hmot zůstává stále velmi nízká. Pro centrální banku bude stěžejní zabránit růstu inflačních očekávání. A to zejména po dalším zvýšení inflace na začátku příštího roku. Změna daní a regulovaných cen by mohla posunout inflaci možná až k šesti procentům. Měnové podmínky sice zpřísňuje posilování kurzu koruny. Otázkou je, zda koruna může ovlivnit inflační očekávání. Nejpravděpodobnější odpovědí bude zvýšení úrokových sazeb, které by mohlo přijít v úvodu příštího roku.