Londýn 8. listopadu (ČTK) - Hospodářský růst 29 transformujících se zemí střední a východní Evropy a bývalého Sovětského svazu by letos mohl v průměru dosáhnout rekordní výše sedmi procent a lehce překonat loňské maximum 6,9 procenta. Příští rok se však zřejmě jeho tempo zpomalí na 6,1 procenta, protože i na tento region nepříznivě dolehne globální úvěrová krize. Ve své výroční zprávě to dnes uvedla Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD).
Pro Českou republiku banka letos předpovídá růst hrubého domácího produktu o 5,5 procenta a napřesrok oslabení na 4,6 procenta. To je o něco horší výsledek, než jaký v poslední prognóze z minulého měsíce očekává Česká národní banka - ta letos odhaduje růst českého HDP o 5,8 až 6,6 procenta a příští rok zpomalení v širokém rozpětí mezi 3,9 až 6,1 procenta.
Rovněž u Slovenska se čeká polevení z letošních 8,5 procenta na 7,0 procenta. Podobné zpomalení se odhaduje i v Polsku, v Maďarsku, v Pobaltí, na Balkáně, v Rusku i ve většině dalších zemí někdejšího Sovětského svazu.
Instituce, která Česku a dalším bývalým komunistickým zemím pomáhá od počátku 90. let s transformací na tržní ekonomiky, je překvapena, že střední a východní Evropu nynější globální problémy ovlivňují nečekaně málo. "Snad nejpřekvapivější poznatek je, jak dobře si celý region dosud vedl v situaci (globálních) tlaků. Vliv na růst to však mít bude," řekl novinářům podle agentury Reuters hlavní ekonom EBRD Erik Berglof.
USA a západní Evropu během jara a léta zachvátily problémy na úvěrových trzích v důsledku krize amerických hypoték. EBRD konstatovala, že nákaza se vzhledem ke zdejšímu bouřlivému otevírání finančního sektoru nevyhnula ani jejímu regionu.
Potíže zřejmě nejvíce postihnou finanční sektory a ekonomiky zemí s vysokými zahraničními dluhy, ať firemními nebo státními. Za nejzranitelnější analytici považují baltské státy a Kazachstán. Úvěrová krize se v celém regionu zřejmě nejvíce odrazí mírným poklesem přílivu kapitálu z rekordních úrovní minulých let, uvedla EBRD.