Praha 20. listopadu (ČTK) - Česká republika by mohla mít v roce 2014 vyrovnané státní i veřejné rozpočty. V rámci kulatého stolu pořádaného společností Economist Conference to dnes uvedl premiér Mirek Topolánek. Podmínkou je ovšem úspěšné završení prvních dvou fází reformy veřejných financí naplánovaných do roku 2010. V jejich rámci by se měla uskutečnit i reforma důchodového, sociálního a zdravotního systému.
"Chceme v roce 2014 vyrovnané rozpočty, nejen státní, ale i obecné," uvedl dnes Topolánek. Podle něj ovšem tento krok čeká až na další politickou reprezentaci. Ve stejném roce by podle něj mělo být díky reformám i podstatně nižší celkové zdanění než v roce 2006.
K privatizačním plánům vlády Topolánek uvedl, že se nechystá prodej elektrárenské skupiny . "Míníme v této chvíli neprivatizovat. Za prvé nevíme přesně jak a nevíme přesně komu," uvedl premiér s tím, že rozhodnutí souvisí i s energetickou bezpečností.
K privatizaci naopak vláda připravuje Letiště Praha, Českou poštu, Budvar nebo například Technoexport a Škodaexport. "U Letiště Praha připravujeme po převodu na akciovou společnost mezinárodní tendr se všemi atributy. Zájemců je celá řada z oboru operátorů a provozovatelů, tak i z hlediska finančních investorů. Neumím, ani nechci říci, jaká je preference této vlády," uvedl Topolánek. U Budvaru podle něj vláda žádný rychlý prodej nechystá.
První fázi reformy již schválil parlament. Od příštího roku tak bude zavedena jednotná sazba daně z příjmu fyzických osob, sníží se zdanění podniků a vstoupí v platnost i další opatření v sociálním a daňovém systému. Cílem této etapy je zpomalit rostoucí zadlužování země.
Ve druhé vlně, v letech 2008 až 2010, vláda počítá hlavně s provedením reforem v sociální a zdravotní oblasti a se změnou důchodového systému. Podle Topolánka by druhá fáze měla střednědobě stabilizovat veřejné rozpočty tak, aby mohl deficit veřejných rozpočtů klesnout v roce 2010 ke dvěma procentům hrubého domácího produktu.
Podle fiskálního výhledu ministerstva financí by deficit veřejných financí měl v letošním roce dosáhnout 3,4 procenta HDP. Příští rok by se měl deficit snížit pod tříprocentní hranici na 2,9 procenta a v roce 2009 na 2,6 procenta. Plán pro přijetí eura počítá v letech 2012 a 2013 s deficitem veřejných financí kolem procenta.
Třetí fáze reformy, která podle premiéra čeká na další vládu, by se měla uskutečnit v letech 2011 až 2014.
S reformou souvisí i otázka přijetí eura. "Nejdříve chceme stabilizovat veřejné finance tak, abychom viděli na několik let dopředu, že splníme maastrichtská kritéria," uvedl Topolánek. Podle něj vláda příští rok nerozhodne o vstupu do systému směnných kurzů ERM II a rok 2012 jako datum přijetí eura je ohrožen. Země musí v mechanismu ERM II setrvat minimálně dva roky před přijetím eura. Po tu dobu se musí kurz koruny pohybovat ve stanoveném rozmezí vůči společné evropské měně.
Největším problémem do budoucna v souvislosti s přijetím eura není ovšem podle premiéra plnění kritérií, jako spíše psychologické bariéry u občanů. "Češi korunu mají rádi, koruně věří, věří úsporám a spoří. Mají racionální obavy o své úspory," uvedl Topolánek s tím, že to není jako ve Slovinsku, kde měnu obětovali bez jediné slzy.