Bratislava 27. listopadu (ČTK) - Jaderná energie zůstává i do budoucna jedním z reálných zdrojů výroby elektrické energie. Shodli se na tom slovenský a český premiér Robert Fico a Mirek Topolánek na zasedání Evropského jaderného fóra v Bratislavě. Výsledkem jednání fóra má být doporučení pro Evropskou komisi na další postup v jaderné energetice. Oponenti jádra naopak dlouhodobě upozorňují na problémy s uskladněním radioaktivního odpadu.
"Jednání fóra je důkazem toho, že atomová energie se začíná po dlouhé době v rámci Evropské unie považovat za jednu z možností řešení problematiky energetické bezpečnosti," uvedl Fico před novináři. Atomové elektrárny navíc slovenský premiér považuje za zdroj elektrické energie, která bude pro většinu lidí cenově dostupná.
Český premiér hodnotil klady výroby energie z jádra sice opatrněji, ale mezinárodní konferenci přivítal. "Ukazuje se, že musíme začít diskutovat o dalším využívaní jaderné energie jako energie budoucnosti," řekl Topolánek. "Nikdo nevěří, že při ekonomickém růstu jsme schopni výrazným způsobem snížit spotřebu elektrické energie," dodal.
Jadernou energetiku na fóru podpořil i český ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. "Má smysl investovat do takových zdrojů, které jsou spolehlivé, levné, bezpečné a minimálně zatěžují životní prostředí emisemi škodlivin. Jediným známým zdrojem, který v dnešní době splňuje všechna tato kritéria, je jaderná elektrárna," řekl. O zvýšení podílu jádra na výrobě elektřiny by se podle něj v EU mělo začít diskutovat hlavně kvůli nedostatku zdrojů energie, který pociťuje řada evropských států.
Na potřebu otevřené diskuse o využití jaderné energie Topolánek poukázal už počátkem listopadu na evropském energetickém fóru v Praze. České republice nezbývá v energetice do budoucna příliš dalších možností než jaderná energetika, řekl tehdy.
Budoucí nedostatek elektřiny v Česku podle premiéra nevyřeší dovoz ani výroba s použitím zemního plynu. V prvním případě by Česko rezignovalo na určitou míru soběstačnosti v elektrické energii, v dalším na energetickou bezpečnost. Další výstavba kapacit na spalování černého uhlí by zase podle Topolánka zkomplikovala snahu snižovat emise. Řešením prý nejsou ani obnovitelné zdroje.
Česko je nyní jednou z mála evropských zemí, která má elektřiny dostatek a přebytky ve výrobě vyváží. Různé scénáře předpovídají, že bez výstavby nových zdrojů se někdy v průběhu následující dekády situace otočí a země bude zápasit s nedostatkem elektrické energie. Bod zvratu se ale dá posunout například úsporami ve spotřebě.
O tom, jak bude vypadat energetické budoucnost Česka, nyní jedná vládní energetická komise, kterou vede předseda Akademie věd Václav Pačes. Komise má předložit alternativní scénáře rozvoje a odhadnout trend vývoje až do roku 2050. Současná energetická koncepce nastiňuje situaci do roku 2030.
S rostoucím nedostatkem vlastních zdrojů elektřiny bude podle analýzy ministerstva hospodářství v následujících letech zápasit také Slovensko. V příštím roce totiž odstaví podle dohody s EU také druhý blok jaderné elektrárny V-1 v Jaslovských Bohunicích a musí navíc kvůli omezení emisí zavřít starší bloky tepelné elektrárny ve Vojanech. Podle Strategie energetické bezpečnosti má Slovensko v roce 2030 vyrábět o víc než polovinu elektřiny méně než loni. Poptávka po proudu má přitom naopak růst.
Část výpadku by měly pokrýt třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny v Mochovcích, které by měl za skoro dvě miliardy eur dokončit italský koncern , majoritní vlastník Slovenských elektráren. Ficova vláda už také ohlásila, že chce stavět nové jaderné elektrárny, mluví se především o lokalitě v sousedství V-1 v Bohunicích nebo o východoslovenských Kecerovcích.