Hillary Clinton slibuje peníze novorozencům – jde do tuhého?

Ve Spojených státech se pomalu blíží rozhodující kolo primárních voleb, ve kterých obě největší strany vyberou své kandidáty do prezidentských voleb v listopadu 2008. Zatím je příliš brzo určit vítěze těchto primárek, ale mezi demokratickými kandidáty si stabilní a poměrně výrazný náskok vytvořila senátorka za stát New York a manželka bývalého prezidenta, Hillary Clinton.

V ekonomické oblasti se Hillary Clinton zatím prezentovala především plánem na zavedení univerzálního zdravotního pojištění, který v různé podobě mají všichni demokratičtí kandidáti. Plán Cintonové je zajímavý především v tom, že zároveň činí pojištění povinné a zároveň omezuje daňvé úlevy, které za pojištění dnes dostávají americké firmy a které je mimořádně rozpočtově nákladné. Zdá se však, že i republikáni uznávají, že Amerika si již dále nemůže dovolit mít 40 miliónů lidí bez zdravotního pojištění a teď jde spíše o to, jakou cestou všobecné pojištění zavést. Dva státy – Massachussettss a Kalifornie – to již provádějí i bez federální spoluúčasti.

Koncem září však Hillary Clinton přišla s poměrně nečekaným návrhem dát každému novozerenému Američanovi do vínku 5 tisíc dolarů, které by (po zatím neujasněném zhodnocení na spořícím účtě) mohl v 18 letech použít na financování školného či hypotéky. Jde o podobný systém, jako se rozbíhá ve Velké Británii, či jaký navrhovalo české ministerstvo školství.

O meritu takového státního paternalismu lze diskutovat. V Americe se ročně narodí zhruba 4 milióny dětí, celý program by tak potřeboval 20 miliard dolarů ročně. To je sice hodně, ale není to úplně nemožné. Není ale například vůbec jasné, kdo a jak by se o svěřené peníze měl celých 18 let starat. A jak by je využili ti Američané, kteří nepůjdou ani na universitu, ani si nekoupí byt?

Fascinující je však především nadšení, s jakým na návrh reagovali někteří amerčtí kongresmané. Do zlaté knihy nesmyslných výroků lze zařadit vyjádření Stephanie Tubbs z Ohia, která se zaradovala, že každé ítě dostane zpět alespoň čát z dluhu 27 tisíc dolarů, který připadá na každého Američana. Takže si půjčíme (20 miliard) na splacení dluhu a budeme z toho venku? Hezká myšlenka ?.

Autor krátkodobě působí na East China Normal University v Šanghaji, jinak vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK. V letech 1998 až 2001 hlavní ekonom Patria Finance.