Investovat jen doma, nebo i v zahraničí?

Argumentem pro investování na zahraničních trzích je do značné míry to, že tyto investice diverzifikují naše portfolio a snižují tak jeho celkové riziko. V popředí tak stojí otázka, nakolik se akciové trhy po celém světě pohybují stejným směrem a stejnou silou – nakolik je jejich pohyb korelován. Pokud by jejich korelace byla relativně malá, lze díky investicím na několika rozdílných trzích skutečně značně snížit riziko – např. pokles na jednom bude vyvážen růstem na dalších. A naopak – pokud se trhy po celém světě pohybují s velkou korelací, nelze čekat, že i velké geografická diverzifikace přinese sama o sobě výrazné snížení rizika.

Podle studií zaměřujících se zkoumání korelací trhů po celém světě je jasné, že tyto korelace jsou poměrně proměnlivé. Z dlouhodobého hlediska jsou nejvyšší v obdobích vysoké integrace finančních systémů po celém světě, nejnižší naopak v obdobích nízké propojenosti trhů. V souvislosti s tím se možná zdá, že tato integrace trhů postupně roste, takže je od počátku existence trhů nejvyšší právě v dnešní době. Není tomu ale tak – z hlediska propojenosti trhů nyní zažíváme už druhý vrchol. Prvním bylo období do Velké krize v minulém století, po níž (a zejména pak po druhé světové válce), došlo k omezení propojenosti trhů po celém světě. V současné době tedy díky vysoké propojenosti trhů máme z historického hlediska nejmenší možnost diverzifikovat svá portfolia tím, že budeme investovat na zahraničních trzích. Situace je to podobná tomu, jak to na trzích vypadalo před druhou světovou válkou (kdy např. podle některých odhadů per-capita tržní kapitalizace obchodovaných společností dosahovala hodnot podobných těm dnešním). Nejvyšší možnost diverzifikace naopak byla v období fungování Bretton - Woods systému (1946-1971).

Uvedený dlouhodobý pohled je ale namístě doplnit o to, jak se korelace trhů mění v dobách jejich růstu a v dobách poklesu – tedy o krátkodobější pohled. Většinou dostaneme ne zrovna radostnou odpověď – korelace trhů znatelně stoupá v dobách medvědí nálady na trhu. Což je ten nejhorší scénář ze všech – v dobách klidu se zdá, že existuje úkryt pro horší časy (korelace jsou menší), ale ten s jejich příchodem okamžitě zmizí. Jinak řečeno, v dobách klidu (menšího, či většího růstu) jsou modely risk managementu nakrmeny malými korelacemi, které se okamžitě změní (stoupnou) v dobách poklesů, kdy se díváme na to, jak pěkně všechno míří dolů.

Již jsem zde psal i o tom, že u akcií netransparentních firem, kdy se informace o nich těžce shání, se ztrácí význam sofistikovanosti a přehledu investorů a důležitý je lokální přístup k informacím a schopnost jejich vyhodnocení. Toto je argument proti investování do menších, méně transparentních společností v zahraničí (u těch velkých toto většinou roli nehraje). Výše uvedené ukazuje, že ani argument diverzifikace nemusí být pro investování do zahraničí příliš významný. Konkrétně – jak z dlouhodobého hlediska, tak z hlediska krátkodobého může být tento trochu přeceňován, zejména relativně k významu odvětvové diverzifikace, apod. Sílu argumentu pro diverzifikaci toto ale samozřejmě nezpochybňuje a na investování do zahraničí je lépe se dívat přes zmiňovanou možnost odvětvové diverzifikace.