Dauhá 5. prosince (ČTK) - Země v Perském zálivu, tedy v klíčové oblasti těžby ropy, zatím nepřistoupí k revalvaci měn vůči dolaru. Šéfové těchto zemí se na tom dohodli na schůzce v Dauhá, většina z nich si však nechala k takovému kroku otevřené dveře. Pokud by většina zemí revalvovala, byl by to patrně impulz k dalšímu oslabení dolaru na světových trzích.
"I kdyby se o něčem jednalo, tak to neřekneme. Je zde (finanční) trh a ten nemůžete vystrašit. V tuto chvíli je naše politika taková, že se stále budeme držet dolaru," řekl na dotaz novinářů předseda katarské vlády Hamad bin Džasím bin Džabr Sání.
Premiér tak nechtěl ani potvrdit, zda a v jakém rozsahu se o dolaru jako o referenční měně zemí v Perském zálivu jednalo. Schůzce šestici zemí totiž dominoval spor Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů ohledně toho, jaký postoj zaujmout ke klesajícímu dolaru. Ten oslabuje delší dobu, od léta se ale jeho pokles urychlil v důsledku úvěrové krize.
V Dauhá jednalo šest zemí, které tvoří Radu pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC). To je Saúdská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Omán a Spojené arabské emiráty. V Dauhá členové jen zopakovali, že do roku 2010 chtějí mít měnovou unii.
Analytici ale plány GCC hodnotí skepticky a říkají, že je téměř nemožné, aby do tří let fungovalo něco na způsob eurozóny Blízkého východu. Důvodem je právě nejednotný postoj k otázce slabého dolaru a jak na tuto situaci reagovat. Letos v květnu se ke změně odhodlal zatím jen Kuvajt, který kurz měny už neurčuje pouze vůči dolaru, ale ve vztahu ke koši měn.
Otázka revalvace měn nebo ústup od současné definice kurzů je aktuální především kvůli situaci na trhu s ropou. Většina členů GCC jsou totiž významní producenti ropy a vzhledem k tomu, že klesá kurz dolaru, klesají těmto zemím i reálné příjmy z prodeje suroviny.