Washington/New York/Chicago 31. ledna (ČTK) - Americká centrální banka (Fed) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na rovná tři procenta. Banka se snaží zabránit recesi, která hrozí americké ekonomice v důsledku problémů na trhu bydlení a kvůli dopadům úvěrové krize. Rozsahem a časovým odstupem je toto snížení jedním z nejvýraznějších.
"Finanční trhy jsou stále pod značným tlakem a některým firmám i domácnostem se ještě více ztížil přístup k úvěrům. Nejnovější informace navíc ukazují, že se prohlubuje útlum na trhu bydlení a zhoršuje se rovněž situace na trhu práce," píše se ve zprávě, která provází včerejší rozhodnutí centrálních bankéřů.
Analytici se snížením úroků počítali, nebyli ale jednotní v názoru na rozsah snížení. Fed snížil základní sazbu už minulý týden, a to mimo pravidelnou schůzku měnového výboru. Přiměly ho k tomu otřesy na finančních trzích a snaha podpořit ekonomiku. Za týden tak základní sazba klesla o 1,25 procentního bodu, protože minulé úterý Fed základní úrokovou sazbu snížil o 0,75 procentního bodu.
"Dnešní rozhodnutí, spolu s tím, které jsme učinili minulý týden, by mělo postupně podpořit hospodářský růst a zmírnit rizika ohrožení růstu," píše se dále ve sdělení měnového výboru centrální banky. Vzhledem k tomu, že ani dnešní snížení sazeb rizika ohrožení hospodářského růstu nesmazalo, Fed bude situaci nadále průběžně vyhodnocovat.
Akciový trh po zprávě o razantním snížení úroků v mžiku smazal ztráty a vydal se vzhůru. Dow Jonesův index předtím ztrácel více než půl procenta, ale během několika minut měl více než procentní zisk. Podobný vývoj měly i další indexy, tedy S&P 500 a Nasdaq Composite.
"Akciové trhy by reagovaly nepříznivě, pokud by Fed sazby snížil pouze o čtvrt bodu, přestože Fed se snaží tomuto tlaku odolávat. Dalším motivem je fakt, že propad dynamiky hospodářského růstu je tak silný, že je důvodem ke snížení úroků o půl procentního bodu," vysvětlil rozhodnutí Fedu ekonom společnosti National Credit Union Association Bill Hampel.
Od základní úrokové sazby se odvíjí výše nákladů v celé ekonomice. Sazba je rozhodující pro výši úroků v bankách, a má tedy vliv i na výši úroků z hypoték. Klesající sazby jsou tedy dobrou zprávou pro všechny, kteří mají hypotéku, méně už pro ty, kteří spoří.
Na dluhopisovém trhu se zvýšily ceny krátkodobých papírů, zatímco papíry s delší splatností se ocitly ve vlně masivního výprodeje. "Reakce trhu státních dluhopisů říká, že u delších splatností jsou velké obavy z inflace, ať už si Fed říká, co chce," sdělil analytik finanční společnosti U.S. Global Investors John Derrick.
Spojené státy tak mají nižší úrokové sazby než Česká republika. Ta má základní sazbu na 3,5 procenta, což je nejméně z celé Evropské unie. Čeští analytici byli ještě donedávna přesvědčeni, že Česká národní banka (ČNB) na svém nejbližším zasedání bankovní rady sazby zvýší, nyní si už ale tak jistí nejsou.
"Ač se ještě v prosinci zdálo další zvýšení sazeb jisté, pravděpodobnost nyní klesá. Diskuse bankovní rady se se tak kromě inflace bude týkat i vnějších podmínek. Zvednout ruku pro zvýšení sazeb v současné atmosféře na trzích bude vyžadovat od bankovní rady větší odvahu," řekl ČTK analytik společnosti CITCO - Finanční trhy Jiří Šimek. Zhruba v tomto duchu se včera vyjádřil i člen bankovní rady ČNB Robert Holman (více ZDE).
Výrazné snížení sazeb ale podle očekávání uškodilo dolaru. Ten už klesal v průběhu dne, po zprávě se ale jeho pokles zrychlil. K euru se prodával v kurzu 1,4842 USD, zatímco před rozhodnutím byl na 1,4785 USD. K japonskému jenu zůstal takřka beze změn na 107,35 JPY.
Vedle základní úrokové sazby Fed snížil také diskontní sazbu. Ta je nyní na 3,5 procenta a rovněž klesla o půl bodu.