ČNB by měla spíše ponechat sazby stabilní, než je zvyšovat a poté za krátkou dobu zase snižovat, řekl člen bankovní rady ČNB Robert Holman v rozhovoru pro agenturu Thomson Financial. Holman byl již v únoru proti zvýšení sazeb s tím, že lednový nárůst inflace byl způsoben především daňovými změnami, na které by banka neměla reagovat. ČNB 7. února zvýšila sazby na 3,75 %.
Holman uvedl, že inflační očekávání jsou dobře zakotvena, a že inflace se v únoru pravděpodobně vrátila pod 7 %. Nicméně uvedl, že pokud by odbory kvůli vysoké inflaci znovu otevřely diskusi o zvyšování mezd, banka by měla reagovat.
“Když nám ta trajektorie ukazuje nějaký zub (výkyv), tak je otázkou, jestli je nutné k dalšímu zvýšení sazeb přikročit, když očekáváme, že sazby budeme zase snižovat. Já bych měl s tímto problém,” řekl Holman. “Já si myslím, ze stabilita úrokových sazeb je pro ekonomiku lepší, než hýbat sazbami. Je to lepší pro reálnou ekonomiku a je to lepší pro finanční trhy,” řekl Holman.
Lednová inflace, zveřejněná den po projekci ČNB ohledně sazeb, ukázala 7,5% nárůst spotřebitelských cen. “Neočekávám, že za únor inflace přesáhne sedm procent,” řekl Holman. “Myslím, ze odeznívají daňové vlivy a vlivy z regulovaných cen a pravděpodobně odezní i zvyšování cen potravin,” upřesnil. Podle Holmana ČNB sice zaznamenává i určité inflační tlaky z reálné ekonomiky, ale ty podle něj prozatím nepředstavují riziko, že by inflace měla vzrůst nad toleranční pásmo.
Nicméně upozornil, že „kdyby odbory začaly iniciovat akce, které povedou přímo k otevření mzdových vyjednávání a k tomu, že by se mzdy začaly neúměrně zvyšovat, tak to pro nás bude signál (že máme reagovat).”
(Zdroj: Thomson Financial)