Komentář byl doplněn:
Maloobchodní tržby ubraly na začátku letošního roku na tempu. V lednu se meziročně zvýšily o 4,1 procenta po růstu o 5,4 procenta v prosinci. Částečně tomu pomohlo zavedení poplatků ve zdravotnictví, které vedlo k předzásobení léky v posledních měsících loňského roku a následnému poklesu tržeb v lednu. V nákupních centrech ale lidé dále nakupovali s chutí. Tržby za zboží dlouhodobé spotřeby rostly dokonce rychleji než na konci loňského roku. Obrat v obchodu s nábytkem, elektronikou a elektrospotřebiči stoupl o 9,8 procenta. Za oblečení a obuv domácnosti utratily o rovných 10 procent více než loni v lednu a tržby z prodeje knih, časopisů, papírenského zboží apod. se zvýšily o 7,8 procenta.
Poplatky ve zdravotnictví mírně rozhýbaly statistiky maloobchodních tržeb. Nejde ale o jediné dopady vládních reforem. Od ledna se také změnily daně. Snížená sazba DPH, která se týká především potravin a léků, se posunula z 5 na 9 procent. Vzhledem k tomu, že nákupy potravin a spotřebu léků nelze výrazněji omezit, jíst se zkrátka musí a nemocní se bez léčiv neobejdou, nelze očekávat výraznější dopady na reálnou spotřebu tohoto zboží. Měnily se také daně z platů a mezd. Nižší daně ale byly vidět až na únorových výplatních páskách.
Do vývoje spotřebitelské poptávky ale zasáhne růst cen. Tržby v obchodech patrně porostou i v následujících měsících pomalejším tempem než loni. Důvodem bude nižší růst reálných příjmů domácností negativně ovlivněný inflací. Pokud se průměrná mzda letos zvýší o 8 procent, potom při průměrné inflaci 6,5 procenta zbude na reálné zvýšení mezd pouze 1,4 procenta. Pomaleji rostly reálné mzdy naposledy před deseti lety.
Pomalejší tempo růstu útrat domácností by mělo omezit riziko poptávkových inflačních tlaků a ulevit centrální bance v dilematu, zda zvyšovat úrokové sazby a bojovat proti inflaci, nebo se sazbami nehýbat a čekat, až odezní příliš rychlé posilování kurzu koruny.