Na konci 20. století se většině akciových investorů zdálo, že začíná doba technologií. Ten kdo byl “in” věděl všechno o a jakékoliv odvětví tzv. staré ekonomiky byl “šrot” - řečeno slovy jednoho z místních fond managerů. Situace se ale rychle obrátila na přelomu století, kdy opadla módní vlna technologií a jejich akciová bublina praskla. A nyní se už zdá pravděpodobné, že centrem akciových a kapitálových trhů budou na dlouhou dobu dříve zatracovaná odvětví, které tu jsou již doslova od doby kamenné - zejména těžba a zpracování kovů a produkce zemědělských komodit. K nim můžeme přiřadit energie a v delším období možná i hospodaření s vodou.
Jinak řečeno, máme před sebou dobu, kdy mnoho věcí – produktů, které byly doposud považovány za samozřejmé, se stanou stále více nedostatkovými, respektive dražšími. Tomu bude také odpovídat posun pozornosti investorů na akciových trzích. Jak moc - to je otázkou. Na jedné straně stojí apokalyptické představy krachu civilizací závislých na ropě a vodě, na straně druhé bezstarostné projekce-přání prudkého, všechna negativa eliminujícího technologického pokroku a neustále (zázračně) se objevujících stále nových rezerv primárních zdrojů. Ani jednoho extrému podle mne dosaženo nebude, ale čeká nás návrat k „základům”.
Jak bylo naznačeno, odvětví staré ekonomiky byla donedávna považována za nudná a pro investora nezajímavá. Nic není nyní dále pravdě. Ani toho, kdo hledá při investicích do akcií zejména vzrušení a zábavu, odklon těžiště dění od technologií k energiím a primárním zdrojům nemusí mrzet. Co může být pro investora zábavnější než např. společnost vyrábějící tažné draky pro tankery, turbíny pro výrobu elektřiny ze síly přílivu, nebo společnost vyrábějící součásti nukleárních reaktorů technologií odvozenou od výroby samurajských mečů. Považuji tato témata určitě o mnoho zajímavější, než přemýšlení o tom, jakou barvu a tvar by měl mít nový mobilní telefon, nebo jestli „hi-tech” holicí strojek s deseti břity zajistí někomu vyšší podíl na trhu.
Pozn.: Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.