Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) schválila plán přeměny finančního mechanismu této globální úvěrové instituce. Změny by měly v nejbližších letech odbourat rozpočtový deficit fondu a mimo jiné se v jejich rámci počítá s eventuálním prodejem více než 400 tun zlata. Fond uvedl, že bude více investovat do cenných papírů, nejprve do dluhopisů a později možná i do akcií.
Hlavním cílem schváleného plánu je podle fondu změna příjmového rámce a snaha celkově zlepšit financování. Měnový fond je nyní až příliš závislý na příjmech z poskytování úvěrů, a předpokládá tedy, že zdrojem příjmů budou ve větší míře investice. O přesných pravidlech se však zatím jedná a k jejich zavedení bude nutný souhlas politiků.
Výkonný ředitel MMF Dominique-Strauss Kahn dohodu o změně financování fondu označil za průlomovou. Způsob financování fondu se totiž nezměnil 62 let, co fond existuje. Před vlastním zahájením prodeje zlata nicméně bude muset dát souhlas americký Kongres.
Komplexní návrh budou posuzovat zástupci členských zemí, kterých má fond 185. Pokud návrh schválí, vznikne nadace, do které budou peníze z prodeje zlatých rezerv převedeny. Fond určil k prodeji 403,3 tuny zlata z celkových 3217 tun, jimiž disponuje.
"Učinili jsme obtížné, ale nezbytné rozhodnutí k tomu, abychom odbourali předpokládaný výpadek příjmů a zajistili fondu udržitelné financování. V konečném důsledku ale bude fond schopen větší koncentrace a svým členům bude sloužit efektivněji a úsporněji," řekl Strauss-Kahn.
Mezinárodní měnový fond hrál v 90. letech klíčovou roli v záchraně několika zemí v Asii a Latinské Americe. Úroky z půjček těmto a dalším zemím zatím tvořily i největší část příjmů fondu. V posledních letech však ubylo krizových situací, takže fond poskytl méně záchranných úvěrů. Snížil se mu tak logicky i příjem z poplatků.
Zástupce MMF agentuře Reuters řekl, že fond zlato prodá na trhu, nebo je nabídne centrálním bankám, ovšem za tržní cenu. Prodej bude koordinován v rámci úmluvy o prodeji zlata, kterou vypracovala Evropská centrální banka. Dohoda předpokládá, že během jednoho roku se neprodá více než asi 500 tun zlata.
"Buď prodáme na trhu, anebo, když dostane souhlas, tak některé centrální bance. Začneme s tím hned, jak dostaneme zelenou," řekl činitel fondu s odkazem na to, že prodej musí nejdříve schválit zákonodárci. Prodej rezerv pak bude rozfázován do několika let.
Než ale bude moci fond začít více investovat, bude nutné změnit jeho chartu. Takový krok bude náročnější a bude vyžadovat legislativní souhlas ve většině členských zemí.
"Nadace, která bude mít, řekněme, šest miliard dolarů, bude relativně malá. Její činnost zajistíme prostřednictvím investičních správců, a to na principu 'ruce pryč'. Chceme předejít jakémukoli střetu zájmů," řekl zdroj z měnového fondu. MMF podle něj bude zpočátku investovat pouze do státních dluhopisů, firemní obligace přijdou na řadu až později.
Měnový fond chce být při investicích maximálně opatrný, a proto bude ze začátku investovat jen do nástrojů s pevným výnosem. Zda se později uchýlí i k akcií, o tom se zatím vedou uvnitř fondu debaty a konečné stanovisko ještě nepadlo.
Pokud bude fond schopen uvést plány do praxe, měl by si v příštích dvou až třech letech zajistit dodatečný příjem kolem 300 milionů dolarů. Fond rovněž předpokládá, že ve fiskálních letech 2009 až 2011 sníží výdaje až o 100 milionů dolarů.
Čisté výdaje na administrativu mají klesnout o 14 procent a v roce 2011 se dostat na zhruba 796 milionů dolarů. Ve fiskálním roce 2008 je plán 922 milionů dolarů. Počet se ovšem i s propouštěním, a to zhruba o 380 míst. Nyní MMF zaměstnává 2635 lidí ze 143 zemí světa. Navržená opatření by měla za pár let smazat předpokládaný deficit 400 milionů dolarů.