Když nastal na španělském trhu s nemovitostmi pokles, mluvila vláda vždy o "mírném přistání". Národní statistický úřad (INE) teď ale předložil čísla, která svědčí spíš o opravdovém zřícení. V lednu se prodalo v meziročním srovnání o 27 procent bytů méně, mnohde se trh propadl dokonce o více než 40 procent. Tak například na Mallorce a ostatních Baleárských ostrovech, kde vlastní domy i mnozí Němci nebo Britové, činil pokles téměř 46 procent. "Dna ale ještě zdaleka nebylo dosaženo," citovala agentura DPA varování ekonoma a vysokoškolského profesora Julia Rodrígueze.
Deset let zažívalo Španělsko nevídaný rozmach stavebnictví a obchodu s realitami. Úroky byly nízké, občas i nižší než inflace. Investovat do vlastních čtyř stěn platilo za bezpečné uložení peněz, tím spíše že v zemi beztak nevládne nájemní mentalita - zhruba 85 procent Španělů má svůj vlastní dům. Mnozí si k němu tedy dopřáli i rekreační bydlení na pobřeží a také mnoho cizinců si splnilo sen o vlastním "místě na slunci". Současně s tím se ceny bytů zdvojnásobily, leckde dokonce ztrojnásobily. Tak například v Madridu se průměrná cena za metr čtvereční vyšplhala na více než 4000 eur (zhruba 99.740 Kč). To přilákalo mnohé investory, nemovitosti se staly předmětem spekulace.
Rok za rokem se tak ve Španělsku stavělo více bytů než v Německu, Francii a Itálii dohromady. Když se ale úroky začaly zvyšovat a ceny stagnovat, realitní bublina splaskla. Všechno pak ještě zhoršuje celosvětová krize finančních trhů. Jestliže španělské banky a spořitelny dosud poskytovaly velkoryse úvěry na koupi bytu s lhůtou splatnosti až 50 let, nyní pozvolna peněžní kohoutky utahují: v lednu bylo schváleno o 28 procent hypotečních úvěrů méně než ještě před rokem.
Dodavatelé staveb mezitím počítají pro rok 2008 se snížením cen u nemovitostí o osm procent. Srovnatelný pokles nebyl zaznamenán za posledních 30 let. A to není všechno. Letos bude podle odhadů postaveno nanejvýš 300.000 bytů, tedy asi o půl milionu méně než ještě v roce 2006. V důsledku toho hrozí stavebnímu sektoru, který je spolu s osobní spotřebou jednou z hlavních opor španělského hospodářského růstu, ztráta 600.000 až jednoho milionu pracovních míst. Také developerské firmy jsou těžce postiženy, protože v letech boomu nakupily velkou horu dluhů. Některé z nich už nyní musely vyhlásit platební neschopnost. Čerstvé peníze od bank nedostávají ani ony. Po celém Španělsku se zavřely tisíce realitních kanceláří. "Fiesta skončila," napsal list El País.
Nakolik tato krize postihne finanční sektor, je nejisté. Vždyť na stavební a realitní sféru včetně hypoték připadá zhruba 60 procent všech úvěrů poskytnutých bankami a spořitelnami. Jde o více než bilion eur. Jasně to nedávno vyjádřil prezident velké spořitelny Caja Madrid Miguel Blesa: "Když se člověk rozhlédne kolem a zjistí, jak moc jsou bilance některých peněžních ústavů závislé na cihlách, vzbuzuje to strach." Stát ovšem pociťuje důsledky dané situace už nyní: v únoru se rozpočtový přebytek v meziročním srovnání snížil zhruba o třetinu.
Znepokojeni jsou v neposlední řadě i občané. Vzhledem k rostoucím úrokům a míře inflace 4,4 procenta - nejvyšší za posledních 12 let - už teď kolem 60 procent španělských rodin nevychází se svými příjmy do konce měsíce.