Globální finanční otřesy, které oslabují ekonomiky západního světa, a prudké zdražování potravin, doléhající nejvíce na rozvojové země, byly hlavními tématy jednání jarního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Finanční činitelé celého světa projednávali ve Washingtonu návrhy, jak těmto krizím čelit a jak jim do budoucna předejít.
Víkendové rozhovory předznamenala páteční schůzka ministrů financí a šéfů centrálních bank skupiny zemí G7. Činitelé G7 přiznali, že světová ekonomika čelí obtížnému období a její krátkodobé perspektivy se zhoršily. Vyjádřili také znepokojení ze silných fluktuací hlavních měn, k nimž došlo od posledního zasedání, a z jejich dopadu na světovou ekonomiku. G7 dala bankám ve svých zemích sto dní na to, aby vyčíslily potenciální ztráty ze špatných investic spojených s trhem nemovitostí, což je hlavní příčina nynější úvěrové krize.
G7 také podpořila zprávu Fóra finanční stability, v níž se navrhují reformy pro posílení stability světového finančního systému. Reformy mají za účel zbavit finanční systém "zvrácených pobídek", jež stojí v pozadí nynější globální úvěrové krize. Kapitalistický systém by se měl díky nim stát v delším horizontu bezpečnějším, řekl guvernér italské centrální banky Mario Draghi, pod jehož vedením fórum zprávu vypracovalo.
Hlavní politický poradní orgán MMF v sobotu fond vyzval, aby posílil dohled nad globální ekonomikou a zlepšil svou schopnost varovat před budoucími krizemi. Vyjádřil obavy z prohlubování úvěrové krize a znepokojení vyslovil i nad prudkým nárůstem cen potravin, který ve světě zvyšuje inflaci.
Globální finanční nestabilita se od loňského podzimu zvýšila, konstatoval řídící Mezinárodní měnový a finanční výboru. Vyspělým zemím doporučil, aby nadále bojovaly proti inflaci, avšak aby zároveň pružně odpovídaly na známky ekonomického útlumu. Co se týče rozvojových ekonomik, ty podle výboru nadále silně rostou a zatím jsou vůči krizi odolné.
Skupina rozvojových zemí G24 vyzvala vyspělé státy světa, aby zvýšily pomoc chudým státům, které se potýkají s prudkým nárůstem cen potravin a s otřesy na globálních finančních trzích. Ceny potravin ve světě za poslední rok prudce vzrostly a nejhůře to doléhá na nejchudší obyvatelstvo rozvojového světa. Kvůli nárůstu cen chybí v mezinárodních fondech pro potravinovou pomoc chudým na nákup potřebného množství potravin stovky milionů dolarů.
Tématem potravinové krize včera jarní zasedání finančních institucí také skončí. Výbor pro rozvoj, hlavní politický poradní orgán Světové banky. se má věnovat nynějšímu prudkému nárůstu cen potravin, který vede k potravinové krizi a nepokojům v chudých zemích světa. "Musíme odpovědět na okamžitou krizovou situaci," řekl prezident banky Robert Zoellick.
MMF tento týden v pololetní finanční zprávě upozornil, že globální úvěrová krize se za posledních šest měsíců zhoršila a začíná ohrožovat ekonomický růst. Finanční ztráty z hypoteční krize a problémů úvěrových trhů odhadl fond na téměř jeden bilion dolarů. V ekonomickém výhledu pak předpověděl, že v důsledku úvěrových potíží světová ekonomika letos poroste jen o 3,7 procenta proti tempu 4,2 procenta odhadovanému na počátku roku.
MMF dovádí nyní do konce reformu hlasovacích kvót jednotlivých členských zemí, aby v rozhodovacím procesu zvýšil váhu prudce rostoucích rozvojových zemí. Konečná dohoda by měla být schválena koncem měsíce. Změna hlasovacích kvót v MMF se odrazí i ve zvýšení české kvóty. Vzhledem k růstu z 0,38 na 0,427 procenta ovšem v zásadě nemá žádný praktický dopad, řekl náměstek českého ministra financí Milan Šimáček.
Fond má připraven také plán na přeměnu mechanismu svého financování, první takovou reformu za 62 let jeho existence. Změny by měly v nejbližších letech odbourat rozpočtový deficit fondu a v jejich rámci se mimo jiné počítá s prodejem více než 400 tun zlata. Fond chce více investovat do cenných papírů, protože je nyní příliš závislý na úvěrech.