Komentář byl doplněn:
Průmyslová výroba se v březnu snížila o 2,4 procenta ve srovnání s předchozím měsícem, resp. o 2,1 procenta meziročně. Výsledek je částečně ovlivněn nižším počtem pracovních dní (Velikonoce), nicméně i po očištění o tento vliv zůstávají data z průmyslu překvapivě nízká.
V souvislosti s posilováním kurzu koruny není překvapením, že největší meziroční pokles produkce v březnu vykázal textilní průmysl (-15,8 procenta), výrazně vystaveného konkurenci na domácím trhu i zahraničních trzích. V podobné situaci se nachází sklářský průmysl (-10 procent). Dvouciferný pokles byl zaznamenán také v potravinářském a dřevozpracujícím průmyslu. Po 56 měsících došlo také k meziročnímu poklesu automobilového průmyslu. Prapor českého průmyslu tak v březnu držela pouze výroba elektrických a optických přístrojů.
Obrat ve vývoji průmyslu prokáže nakolik je trh práce pružný v oblasti mezd. Dokud produkce a tržby rychle rostly, nebyl problém vyrovnat růst mezd s růstem produktivity. Otázkou je, zda je vývoj mezd dostatečně pružný, aby zareagoval na pomalejší růst produktivity práce. Březnová data ukazují, že došlo k určitému zpomalení růstu mezd, ale nikoli dostatečnému. Meziročně se průměrná mzda v průmyslu zvýšila o 8,8 procenta, resp. reálně o 1,6. Produktivita práce ale klesla o 5,2 procenta.
Průmysl přináší po zahraničním obchodu další zklamání. Nezbývá než zopakovat, že série špatných čísel z eurozóny a tažení české koruny v posledních měsících si začínají vybírat svou daň. Na základě tohoto scénáře jsme již snížili odhad růstu české ekonomiky v 1. čtvrtletí na 5,5 procenta. Pro celý rok náš odhad zní na 4,7 procenta.
Zpomalení hospodářského růstu by mělo pomoci zkrotit jádrovou inflaci, nicméně externí cenové šoky (ropa, potraviny) působí přesně opačným směrem, proto jsou na místě obavy ze zvýšení inflačních očekávání, jak jsme psali v komentáři k dubnové inflaci (více ZDE).