Hrubý domácí produkt se v 1. čtvrtletí zvýšil o 0,9 procenta ve srovnání s předchozím kvartálem, resp. o 5,4 procenta meziročně. Vzhledem k našemu odhadu i tržnímu konsensu na úrovni 5,5 procenta, nepřináší dnešní data prakticky žádné překvapení, nicméně koruna na zpomalení ekonomiky zareagovala mírným oslabením o deset haléřů na 25,08 CZK/EUR.
Zpomalení hospodářského růstu na 5,4 procenta z 6,6 procenta v závěru loňského roku mají patrně na svědomí změny nepřímých daní, vyšší ceny pohonných hmot a potravin, jež zpomalily tempo růstů reálných mezd a ukrojily větší část koláče z rodinných rozpočtů. Spotřebitelská poptávka tak zřejmě rostla o něco pomalejším tempem než v loňském roce.
Specifickou záležitost představuje vliv reformy ve zdravotnictví. Zavedení poplatků za recept a návštěvu lékaře zaplnilo čekárny na konci loňského roku, kdy se ještě poplatky neplatily. Naopak v 1. čtvrtletá letošního roku řada domácností žila z nasyslených zásob léků. Názorným obrázkem jsou tržby z prodeje farmaceutického a zdravotnického zboží.
Druhým faktorem ve hře je zahraniční obchod. Březnová data naznačila, že tolerance rychlého posilování kurzu koruny není nekonečná. Proti příliš rychlému posilování kurzu se lze na několik měsíců zajistit, aktuální tažení kurzu koruny již ovšem trvá příliš dlouho a začíná se negativně projevovat v některých průmyslových odvětvích. K tomu se přidává zpomalování hospodářského růstu v zemích eurozóny. To je naštěstí pomalejší, než se předpokládalo. Například dnes ráno zveřejněná data o HDP v Německu a Francii přinesla pozitivní informaci. Vysoké tempo růstu si drží i slovenská ekonomika, kde se HDP v 1. čtvrtletí zvýšil o 8,7 procenta.
Za celý letošní rok počítáme s růstem HDP o 4,7 procenta po loňském růstu ekonomiky o 6,5 procenta. Přes zpomalení hospodářského růstu by ČR měla pokračovat v rychlé konvergenci k vyspělejším ekonomikám EU. Ve srovnání s eurozónou by měla česká ekonomika i nadále růst více než dvojnásobným tempem.