Celosvětová poptávka po zlatu se v prvním čtvrtletí snížila o 16 procent na 701 tun a byla nejnižší za pět let. Příčinou byl růst ceny nad 1000 dolarů za unci. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC). V dolarovém vyjádření se však poptávka zvýšila o 20 procent na 20,9 miliardy dolarů (333,9 miliardy Kč).
Poptávka od výrobců šperků se meziročně snížila o 21 procent na 445,4 tuny a byla nejnižší od počátku 90. let minulého století. Čistá poptávka od drobných investorů klesla o 35 procent na 72,7 tuny. Poptávka od speciálních investičních fondů, takzvaných ETF, však vyskočila o 100 procent na 73 tun.
Nákupy pro zlatnický průmysl a investiční nákupy v Indii, která je největším spotřebitelem zlata na světě, se kvůli vysoké ceně snížily o polovinu. Nákupy z Číny však stouply o 15 procent a z Ruska o devět procent.
"Číňané se obvykle nebojí nakupovat při růstu trhu," uvedl ekonomický poradce WGC Jill Leyland. "Zažili jsem opravdu výrazný obrat poptávky v Indii. Domnívám se, že celková poptávka zůstane v Indii tlumená a ve druhém čtvrtletí meziročně klesne, avšak pokles bude menší než v prvním," dodal.
Cena zlata se 17. března vyšplhala na rekordních 1030,80 dolarů za unci. Důvodem byly rekordní ceny ropy, které přinesly obavy z inflace, a očekávání dalšího snížení úrokových sazeb v USA, které stáhlo dolů dolar. Obě tyto skutečnosti zvýšily atraktivitu zlata jako alternativní investice. Zlato od té doby mírně kleslo a dnes se cena pohybuje kolem 906 USD.
Poptávka z průmyslu a zubařského sektoru se snížila o pět procent na 110,3 tuny. Důvodem bylo zpomalení růstu americké ekonomiky a pokles poptávky po spotřební elektronice. V dolarovém vyjádření se však zvýšila o 35 procent.
Dodávky zlata na trh stouply o šest procent, vzrostl totiž příliv zlatého odpadu. Těžba dolů se téměř nezměnila. Prodej zlata centrálními bankami vzrostl o osm procent, napsala agentura Reuters.