Euro přinese zdražení. Alespoň se tak domnívá většina investorů, kteří se zúčastnili ankety investičního portálu Patria.cz, provozovaného společností Patria Online. Na otázku, zda zavedení eura na Slovensku přinese zvýšení inflace, odpovědělo více než 80 % investorů kladně. Jen 17,5 % dotázaných neočekává, že by se vstup do eurozóny na slovenské inflaci projevil.
Ankety se zúčastnilo 425 uživatelů investičního serveru Patria.cz v období od 5. do 30.května 2008. Výsledky průzkumu viz tabulka:
| Ano, inflace se zvýší, neboť obchody využijí přechod na euro ke zdražování |
349 |
82,12 |
| Ne, zavedení eura inflaci neovlivní |
76 |
17,88 |
Slovensko zřejmě zavede euro od 1.ledna 2009. Stát by se tak mělo metodou „velkého třesku“. Korunou bude možné platit sice ještě 16 dní, ale obchodníci budou vydávat již jen euromince a eurobankovky. Minimálně měsíc by pak měly zůstat dvojí cenovky.
Slovenská vláda netají svou spokojenost nad tím, že se jí s největší pravděpodobnosti podaří splnit cíl vytyčený pro přijetí eura. Ne všichni Slováci však vstup do eurozóny považují za důvod k radosti. Obdobně jako ostatní přistoupivší národy se totiž obávají, že obchodníci přechod na novou měnu využijí ve svůj prospěch, tedy ke zdražování zboží a služeb. Nic na těchto obavách nemění ani ujišťování, že stát bude ceny pečlivě hlídat a nedovolí, aby přijetí eura někdo zneužil.
Tento strach je živen téměř hororovými historkami o tom, jak zavedení eura v roce 2001 v dotčených zemích drasticky zvedlo ceny. V Německu si euro vysloužilo dokonce hanlivou přezdívku teuro (slovní hříčka kombinující název měny se slovem "drahý").
Realita přitom podle dostupných dat nebyla zdaleka tak dramatická. V roce 2000, tedy rok před zavedením eura do každodenního oběhu, činila průměrná inflace v zemích budoucí eurozóny 2,3 procenta. Rok po zavedení společné měny nejenže inflace nevzrostla, ale dokonce mírně poklesla; další dva roky se dostala na ještě nižší úroveň a držela se na 2,1 procenta ročně. Ve skutečnosti se tedy žádné globální zdražování nekonalo.
K čemu však po 1. lednu 2001 v hojné míře docházelo, bylo „nepříjemné zaokrouhlování“, jež postihlo ceny drobného zboží denní potřeby. Se změnou symbolu měny na cenovkách v samoobsluze totiž většina obchodníků zaokrouhlila ceny směrem nahoru. Protože se v tomto případě jednalo o zboží, které kupujeme každý den, jeho zdražení bylo vnímáno ostřeji než změny cen ostatního zboží. Zbylé zboží přitom povětšinou naopak zlevnilo, a to díky větší mezinárodní konkurenci, kterou euro přineslo. V celkovém součtu pak zmíněné zlevnění inflační tlak vzniklý zaokrouhlováním u drobného zboží hravě kompenzovalo.
Otázkou však zůstává, jestli se bude situace zaznamenaná u „starých“ členů eurozóny opakovat i v případě nových členských zemí, nebo tyto země čeká odlišný scénář. Nové členské země totiž vykazují nižší úroveň HDP na hlavu a nižší cenovou hladinu a průměr "staré" EU teprve dohánějí. Tyto změny jsou navíc ve většině nových členských zemí do značné míry změkčovány posilováním domácích měn. V případě Slovenska, a obzvláště pak České Republiky, je posilování koruny velmi znatelné. Zdrojem obav tak zůstává chvíle, kdy Slovensko přijetím eura o protiinflační polštář zajišťovaný posilováním slovenské koruny přijde a do slovenské inflace se plně promítnou tlaky vedoucí k přibližování cenové hladiny k úrovni eurozóny.
Z nových členských zemí Evropské unie má čerstvé zkušenosti se vstupem do eurozóny pouze Slovinsko, které vstoupilo k 1. lednu 2007. Zdražení po přijetí eura se do určité míry podařilo vyhnout – spotřebitelská organizace denně zveřejňovala údaje o tom, co zdražilo, včetně doprovodných vysvětlení prodejců, proč se tak stalo. Nicméně obchodníci, kteří se chtěli vyhnout obvinění ze zdražení kvůli euru, přecenili své zboží již několik měsíců před vstupem do eurozóny, a největší cenový nárůst tak přišel již v říjnu a listopadu 2006. Důsledkem toho byl tedy podle oficiálních statistik spíše pokles inflace po zavedení eura, když před ním inflace meziročně rostla v průměru přes 3 %, aby v březnu klesla na 2,3 %.
Slovenská inflace, která byla dosud jedním z nejsledovanějších makroekonomických ukazatelů a nejobávanějším kritériem pro vstup země do eurozóny, v březnu meziročně zrychlila na 4,2 %, tažená zejména potravinami a nealkoholickými nápoji (+8,5 %) a cenami bydlení a energií (+5,7 %).
Vývoj slovenské inflace bude po 1. lednu příštího roku jistě sledovaným indikátorem. To jak se bude cenová hladina našeho východního souseda vyvíjet po přijetí eura je důležité pro všechny další členy EU, kteří se na vstup do eurozóny připravují, včetně České republiky.