Spojené státy zaznamenaly v posledním čtvrtletí loňského roku pokles
HDP
o 0,2 procenta kvůli krizi na trhu bydlení, uvedlo na konci července ministerstvo obchodu. Tento pokles byl prvním od poslední oficiální recese z roku 2001, když tehdy ve třetím čtvrtletí
HDP
klesl o 1,4 procenta. Po poklesu v závěru loňského roku však letos následoval v USA mírný růst (v 1Q +0,9 % meziročně, ve 2Q díky vládním stimulačním opatřením +1,9 % meziročně), takže ekonomika se, alespoň podle posledních údajů, zatím vyhnula recesi, definované jako pokles ve dvou čtvrtletích za sebou. Finanční trhy však rozhodně optimismu nepropadají a naopak s úzkostí sledují každou další známku sekundární dopadů krize na americkou ekonomiku.
Ekonomika Spojených států však již není jedinou, která vykazuje varovné signály možné recese. Vysoké ceny
ropy
a potravin podemílají kupní sílu domácností a tlačí na nákladovou složku hospodaření firem, zatímco se s propady cen potýkají trhy nemovitostí v některých zemích (např. ve Velké Británii, Irsku a Španělsku). Jaká je situace v případě ekonomik zemí eurozóny?
Výsledky podnikatelské a spotřebitelské důvěry, které na konci července zveřejnila Evropská komise, mnoho optimismu nenaznačují. Takzvaný souhrnný index ekonomické důvěry se v červenci meziměsíčně propadl vůbec nejvíce od října 2001 a dosáhl nejnižší úrovně od března roku 2003. Spotřebitelská důvěra v Německu v červenci klesla nejníže za posledních pět let, podobně je tomu ve Francii, v Itálii se tento ukazatel dostal nejníže od roku 1991 a ve Španělsku je dokonce na historickém minimu. Hrozba recese, o níž ekonomové již nějaký čas mluví, je tak opět reálnější.
Ekonomiku eurozóny kromě zmíněné krize na národních trzích nemovitostí tíží vysoká úroveň
inflace
, dramatické výkyvy na finančních trzích, slábnoucí růst poptávky v USA i Asii. Na eurozónu dále doléhá silné
euro
v kombinaci s drahými komoditami. V prvním čtvrtletí letošního roku tak země eurozóny vykázaly pokles růstu
HDP
na 2,1 procenta z 2,2 procenta dosaženého v posledním loňském kvartále. Analytici oslovení v průzkumu Reuters očekávají další akceleraci tohoto negativního trendu ve druhém čtvrtletí, kdy podle konsensuálního odhadu růst eurozóny zpomalí na 1,7 procenta.
Meziroční sezónně očištěný růst
HDP
eurozóny a USA:
Pozn: Údaj pro eurozónu za 2Q je konsensem Reuters
Představíme-li si známou křivku hospodářského cyklu vzdáleně připomínající sinusoidu, potom by se u „dna“ křivky nacházelo sedm z patnácti zemí eurozóny, v nichž by výkon ekonomiky měl zaostat za jejich (neinflačním) potenciálním produktem, uvádí měsíční zpráva výzkumu Patrie Finance. Jde o Belgii, Francii, Německo, Irsko, Itálii, Portugalsko a Španělsko. Výčet zemí však podle této analýzy nemusí být definitivní, neboť zbytek eurozóny na tom není o mnoho lépe.
Převáží podle Vašeho názoru negativní faktory nad růstovým potenciálem zemí eurozóny? Věříte, že eurozóna do roka sklouzne do recese? Hlasujte v anketě
ZDE
.