Prudký růst světových cen komodit, který se ještě před několika týdny zdál jako nezastavitelný, možná konečně odrovnal sám sebe. Náhlý pokles cen všeho možného od mědi přes rýži po ropu a bavlnu naznačuje, že ceny komodit vylétly příliš rychle a příliš vysoko. Analytici předpokládají, že v dalších měsících bude jejich pokles pokračovat, protože se pomalejší hospodářský růst z USA rozšířil i za jejich hranice a zmírnil světovou poptávku.
Pokud se americká ekonomika opět vzchopí nebo se zásobování světového trhu ropou opět zhorší, mohou ceny komodit opět začít růst. Žádný z cenových scénářů se ale nejeví pravděpodobný na déle než několik měsíců.
"Prostor k poklesu tu pořád je," uvedl analytik trhu s komoditami z newyorské společnosti MF Global Edward Meir. "Lidem teď dochází, že se růst zpomaluje jak v USA, tak v cizině, a že poptávka po komoditách klesne," dodal.
Spotřebitelé by měli pocítit pokles alespoň u některých komodit. Nižší ceny ropy zlevní převoz potravin a dalšího zboží po světě a kladný dopad na peněženky se ukáže i u čerpacích stanic. Klesající ceny kukuřice a sóji pak budou mít vliv na nákupy v supermarketech.
Na poslední propad ukazuje například index Jefferies-Reuters CRB, který je světovým ukazatelem cen komodit. Za červenec se index snížil o deset procent, což byl jeho největší měsíční pokles od roku 1980, kdy byly Spojené státy v recesi. "Z komodit se udělala bublina a praskla," shrnul James Cordier, prezident floridské obchodní společnosti Liberty Trading Group.
"Každý se teď rve, aby se dostal z lodi dřív než ten vedle něj," podotkl analytik komoditních trhů Nathan Golz z (18 USD, 4,73%) Securities. "Je ohromné pozorovat, jak rychle se z komodit stalo to poslední místo, kde by chtěl mít někdo peníze," dodal. Podle Davida Accomazza z losangeleské skupiny Cervino Capital Management vydrží nezájem o nákup komodit ještě tři až devět měsíců.
Zlato se před víkendem prodávalo zhruba za 864 dolarů za unci a v polovině března přitom unce stála rekordních 1038,60 dolaru. V posledních dnech ztrácela kolem deseti dolarů za den.
Ropa ztratila kolem 32 dolarů, tedy asi 21 procent od rekordních 147,27 dolaru za barel z minulého měsíce. V jejím propadu se projevil i vliv drahého benzinu, který v USA spotřebitelům zprotivil velké užitkové vozy s vysokou spotřebou a přiměl je rušit dovolené. Dokonce i spekulanti na trhu s ropou přehodnotili strategie a sázejí na další cenový pokles, poprvé za 17 měsíců.
Přesto by se ceny mohly ještě vydat vzhůru. A největším faktorem bude podle analytiků slabší americká ekonomika. Pokud se její růst zrychlí, nezaměstnanost klesne a spotřebitelé začnou znovu utrácet, obnoví se poptávka po energiích, stavebních materiálech a dalším zboží a napětí mezi nabídkou a poptávkou by se ve světě mohlo obnovit. "Očekáváme ale, že se to nestane nejméně pár čtvrtletí," namítl Cordier.
Katalyzátorem bude i Čína. Země omezila automobilový provoz a zavřela stovky továren, aby před nynější olympiádou omezila smog a zmírnila znečištění ovzduší. Někteří analytici proto upozorňují, že se po skončení her i čínská poptávka obnoví. Tlak na růst cen komodit také může přiživit růst světové populace a vyšší kupní síla lidí v rozvojových ekonomikách.
"Lidé nezapomněli násobilku, a tak se dá předpokládat, že ceny v určitém okamžiku opět půjdou nahoru," citovala agentura AP dalšího z analytiků.