Hrubý domácí produkt se ve 2. čtvrtletí zvýšil o 4,5 procenta v souladu s naším odhadem. V předběžné informaci Českého statistického úřadu nejsou uvedeny detailní údaje, nicméně z ostatních ekonomických dat je patrné, že za zpomalením růstu ekonomiky stojí pomalejší růst spotřeby domácností a slabší investiční aktivita. Otěže hospodářského růstu převzal zahraniční obchod, kde se ještě neprojevil negativní vliv silné koruny a zpomalování hospodářského růstu v eurozóně.
Spotřebu domácností přibrzdila zvýšená inflace, která ukrojila z růstu mezd výraznější část než v předchozích letech. Podle našeho odhadu by se letos průměrná mzda měla reálně zvýšit zhruba o tři procenta, což je nejméně od roku 2000.
Obrátky snížila také investiční aktivita, jak naznačují data o stavební činnosti a dovozu strojů a dopravních prostředků. Stavební výrobu negativně poznamenalo zvýšení snížené sazby DPH, která se týká bytové výstavby.
Těžiště růstu ekonomiky se přesunulo k zahraničnímu obchodu. Zde se ještě nestačilo projevit příliš rychlé posilování kurzu koruny a zpomalování hospodářského růstu v eurozóně. Nicméně v druhé polovině roku patrně i tento motor růstu ekonomiky ubere na rychlosti. Klíčové ekonomiky eurozóny již flirtují s recesí. Výkon německé ekonomiky ve 2. čtvrtletí klesl o 0,5 procenta, Francie hlásí pokles HDP o 0,3 procenta.
Za celý letošní rok prozatím počítáme se zvýšením HDP o 4,4 procenta po loňském růstu o 6,6 procenta. Přes toto zpomalení by měla Česká republika zůstat mezi nejrychleji rostoucími evropskými ekonomikami dále rychle konvergovat k průměru EU. Loni dosahoval HDP na obyvatele v ČR po přepočtu podle kupní síly 81,5 procenta průměru EU. letos by se mohla ČR posunout na 82,5 procenta průměru EU.
Z pohledu měnové politiky nabývá obraz české ekonomiky ostřejších kontur: růst ekonomiky zpomaluje, domácí poptávka roste pomaleji, jak ukazují poslední data o maloobchodních tržbách a inflační rizika se neprohlubují soudě podle dnešních dat p výrobních cenách v průmyslu a zemědělství. Zahrneme-li do úvahy kurz koruny, který i přes oslabení v posledních třech týdnech zůstává stále nadhodnocený, otevírá se prostor pro další snížení úrokových sazeb do konce letošního roku. Otázkou je, zda k němu ČNB sáhne v září nebo listopadu.