Následuje kompletní znění záznamu z jednání bankovní rady ČNB ze dne 7. srpna 2008:
Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér M. Singer, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel P. Řežábek, vrchní ředitel V. Tomšík, vrchní ředitelka E. Zamrazilová
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací páté situační zprávy přinášející novou makroekonomickou prognózu. Ta byla poprvé zpracována novým jádrovým predikčním modelem, který lépe zachycuje vzájemnou interakci ekonomických subjektů. Spotřebitelská inflace se přes mírné zpomalení ve druhém čtvrtletí 2008 stále nacházela výrazně nad tolerančním pásmem inflačního cíle. Stávající vysoká inflace je však i nadále hodnocena jako dočasná a odráží zejména změny nepřímých daní, jejichž primární dopady přispěly k celkové inflaci více než dvěma procentními body, zvyšování regulovaných cen (včetně zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví) a mimořádně vysoký růst cen potravin v závěru loňského roku. Ten však postupně polevuje.
Současná fáze ekonomického vývoje je hodnocena jako sestup z vrcholu hospodářského cyklu, který je doprovázen proinflačními tlaky. Výrazné zhodnocování měnového kurzu však tyto proinflační tlaky kompenzuje tlakem na pokles dovozních cen i působením na poptávkovou stranu ekonomiky. Růst domácího HDP zpomaluje, což dokládá i řada předstihových ukazatelů.
Inflace bude na horizontu prognózy klesat směrem k inflačnímu cíli po odeznění vlivu daňových a cenových šoků z přelomu let 2007 a 2008, díky protiinflačnímu působení dosavadního zhodnocení kurzu koruny a postupnému poklesu inflačních tlaků z domácí ekonomiky. Růst HDP bude v následujících čtvrtletích dále zvolňovat v důsledku tlumícího působení výrazně zhodnoceného měnového kurzu a slabé zahraniční poptávky na dynamiku vývozu a také v důsledku zpomalení tvorby hrubého kapitálu. Zpomalení z aktuálních hodnot lze očekávat též u nominálního růstu mezd v podnikatelské sféře.
S prognózou je konzistentní klesající trajektorie úrokových sazeb ve zbytku roku 2008 a poté zhruba jejich stabilita po většinu roku 2009.
Po prezentaci situační zprávy bankovní rada diskutovala novou prognózu a s ní spojená rizika. Členové bankovní rady se shodovali v názoru, že dochází ke zpomalování domácí ekonomiky a z toho vyplývajícího oslabení proinflačních tlaků. Za dodatečné protiinflační riziko pak byla označena probíhající korekce na trzích komodit.
Na úvod diskuze bylo zmíněno, že dnešní situace je stále velmi komplikovaná. Zatímco je poměrně jisté, že jak v domácí ekonomice, tak v zahraničí dojde ke zpomalení ekonomického růstu, budoucí vývoj inflace je mnohem méně předvídatelný. Současná situace byla charakterizována jako souběžné působení tří šoků: proinflačního šoku do růstu cen potravin a energetických komodit, protiinflačního poptávkového šoku v zahraničí a apreciačního kurzového šoku.
Za proinflační riziko byl označen růst mezd, který by mohl být vyšší, než očekává prognóza. Byl zmíněn nedávno pozorovaný vysoký růst nominálních jednotkových mzdových nákladů. Většina členů bankovní rady však v následné diskuzi toto riziko částečně zpochybňovala poukazem na zhoršující se finanční situaci podniků, které nebudou schopny přistoupit na požadavky zaměstnanců. Bylo zmíněno, že ačkoliv je současná ziskovost podniků lepší než v letech 2002 a 2003, z údajů o finančním hospodaření podniků vyplývá, že došlo k prudkému propadu likvidity podniků. To potvrzují také data o vývoji úvěrů, kde významně narostly provozní úvěry, zatímco u investičních úvěrů došlo k poklesu. Zazněl názor, že kombinace poklesu likvidity podniků a nižší ochoty bankovního sektoru podniky financovat by mohla být dodatečným protiinflačním faktorem.
Protiinflační rizikem zůstává i nadále vývoj kurzu. Na jednu stranu bylo řečeno, že současná hodnota kurzu nemůže zůstat bez odezvy, a to jak ve vývoji reálné ekonomické aktivity, tak v inflaci, na druhou stranu zazněla také obava z přílišné korekce kurzu, která by mohla být podpořena zpomalováním ekonomického růstu. Bylo konstatováno, že snížení úrokových sazeb již je v aktuální hodnotě kurzu do značné míry obsaženo, a že v případě jejich nesnížení by mohlo dojít k opětovnému posílení kurzu.
Bankovní rada dále podrobně diskutovala výhled domácího ekonomického růstu, zejména vliv jednotlivých složek domácí poptávky na očekávané zpomalení růstu hrubého domácího produktu. Diskutovalo se, zda se zpomalení růstu projeví přes zpomalení spotřební a investiční poptávky, anebo zda bude spíše vyvoláno očekávaným poklesem čistého exportu. Na jednu stranu bylo argumentováno ve prospěch vyššího příspěvku čistých exportů k ekonomickému růstu, na druhou stranu však také zaznělo, že pozorovaný stále silný růst exportu může přetrvávat jen kvůli delšímu zpoždění jeho reakce na posílení kurzu.
Za protiinflační riziko byla označena nedávná korekce cen na trzích komodit, neboť ceny komodit by se mohly stabilizovat na nižších úrovních, než prognóza očekává. Bylo zmíněno, že tento vývoj může souviset s ochlazováním ekonomického růstu a s poklesem spotřebitelské důvěry v zahraničí. Zazněl názor, že v horizontu prognózy lze očekávat další pokles cen komodit, respektive minimálně nebude docházet k jejich opětovnému růstu.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB jednomyslně snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na 3,50 % s účinností od 8. srpna 2008. Zároveň rozhodla ve stejném rozsahu snížit diskontní a lombardní sazbu na 2,50 %, respektive 4,50 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali guvernér Tůma, viceguvernér Singer, vrchní ředitel Holman, vrchní ředitel Řežábek, vrchní ředitel Tomšík a vrchní ředitelka Zamrazilová.