Jackson Hole (USA) (ČTK) - Zástupci Evropské centrální banky a centrální banky USA (Fed) o víkendu obhajovali proti rostoucí kritice své kroky, které jejich instituce podnikly proti otřesům ochromujícím za poslední rok světové finanční trhy. Centrální bankéři a další činitelé upozorňovali, že krizové období ještě neskončilo.
"Stále se nacházíme v období korekce na trhu," řekl na každoroční konferenci o měnové politice centrálních bank šéf ECB Jean-Claude Trichet. Do horského letoviska Jackson Hole ve Wyomingu se vždy ke konci srpna sjíždějí centrální bankéři, ekonomové a zástupci podnikatelského sektoru z celého vyspělého světa.
"Zdá se mi, že to, co se až dosud udělalo, se vzhledem k velmi obtížným okolnostem udělalo dost dobře," řekl Trichet. Odpovídal tak na kritickou studii, kterou na sympoziu předložil bývalý činitel britské centrální banky Willem Buiter a která kritizovala kroky, jímž Fed, ECB i Bank of England na otřesy posledního roku reagovaly.
Letošní konference v Jackson Hole se konala v době přetrvávajících problémů na finančních a úvěrových trzích, vzniklých loni v důsledku hypoteční krize v USA. Finanční problémy letos přispěly k výraznému útlumu ekonomik západního světa v čele s USA a eurozónou; situaci výrazně zhoršuje zvýšená inflace, vyvolaná prudkým růstem cen energie a potravin, protože brání centrálním bankám podpořit ekonomiku výraznějším snížením úroků.
Šéf Fedu Ben Bernanke na konferenci řekl, že finanční bouře ještě neutichly a že americkou ekonomiku nadále tíží finanční krize spolu se zvýšenou inflací. "Tyto otřesy neodezní rychle a jejich překonání bude ještě vyžadovat závažné úsilí," řekl o víkendu agentuře Reuters vysoký činitel Mezinárodního měnového fondu John Lipsky.
Buiter ve své studii zaměřil největší kritiku na Fed. Americká centrální banka podle něj reagovala na krizi nepřiměřeně výrazným snížením úrokových sazeb, což vedlo k růstu inflace. Fed dopady krize na realitním trhu posoudil nesprávně a reagoval příliš prudce, uvedl Buiter. Fed snížil od loňského podzimu základní úrokovou sazbu o 3,25 procentního bodu na nynější dvě procenta.
Člen rady guvernérů Fedu Frederic Mishkin na to odpověděl, že kroky centrální banky byly oprávněné a jejich cílem bylo zastavit zrychlující se spirálu vysychání úvěrů a oslabování ekonomické aktivity. "Když se dostanete do klesající smyčky se zpětnou vazbou, je to důvodem pro to, aby se jednalo agresivněji," řekl Mishkin.
Inflace v USA vystoupila v červenci na 17leté maximum 5,6 procenta. Kvůli drahé energii a potravinám však inflace stoupla na rekordní úroveň čtyř procent i v zemích eurozóny, třebaže ECB na rozdíl od Fedu úrokové sazby zvýšila. Člen bankovní rady ECB Yves Mersch na konferenci uvedl, že je předčasné předpokládat, že nynější pokles cen ropy inflaci v eurozóně sníží.
Podle studie, kterou na konferenci předložili dva přední ekonomové, potřebuje Evropská unie zlepšit systém sdílení nákladů na bankroty velkých bank. Bez lepších pravidel budou evropské a globální kapitálové trhy ohroženy "efektem nákazy", varuje studie amerického ekonoma Franklina Allena a Eleny Carlettiové z Frankfurtské univerzity.