Washington/New York/Brusel (ČTK) - Americká Sněmovna reprezentantů dnes většinou hlasů schválila plán stabilizace tamního finančního systému. Na jeho podporu chce vláda vynaložit až 700 miliard dolarů (asi 12 bilionů Kč), které chce využít hlavně na revitalizaci bank a odblokování úvěrových trhů. Jde o největší intervenci státu do fungování finančních trhů za několik desítek let.
"Učinili jsme odvážný krok, abychom předešli tomu, že se krize na Wall Street změní v krizi společnosti po celé naší zemi," řekl Bush krátce po hlasování. O několik minut později také návrh podepsal, takže nový zákon může začít platit okamžitě. Sněmovna se pro návrh vyslovila poměrem hlasů 263 ku 171.
Kongres návrh schválil sotva měsíc před prezidentskými volbami. Právě finanční krize se stala ústředním tématem předvolební kampaně, protože nynější problémy jsou největší, jakým americká ekonomika čelí od Velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století.
"Všichni víme, že jsme uprostřed finanční krize," řekl šéf republikánské menšiny ve Sněmovně reprezentantů John Boehner. Předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiová před hlasováním řekla, že plán stabilizace finančního systému je mimořádně důležitý, protože by měla pomoci i řadovým lidem, na které krize může v některých případech doléhat velmi tvrdě.
Šéf americké centrální banky (Fed) Ben Bernanke řekl, že Fed udělá vše, co je v jeho silách, aby se dokázal vypořádat s nynější úvěrovou krizí. Ta je za současný stav finančního sektoru zodpovědná nejvíce, přestože kořeny krize leží v rizikové části hypotečního trhu.
"Dál budeme využívat všech možností, které máme k dispozici, abychom zmírnili problémy na úvěrových trzích a zajistili silnou a zdravou ekonomiku," sdělil Bernanke v prohlášení. Schválení návrhu podle něj byl velmi důležitý krok, který umožní stabilizovat finanční trhy a odblokuje úvěrové trhy.
"Výsledek hlasování vítáme a doufáme, že pomůže k obnově důvěry na finančních trzích," řekla mluvčí EK Amelia Torresová. Některé evropské země na USA tento týden apelovaly, aby plán podpory finančního systému bez zbytečných odkladů schválily a zabránily tomu, že se krize ještě prohloubí a začne ovlivňovat i další části světa.
"Schválení plánu je pozitivní informací a mohlo by určit dno v propadu akciových trhů, ale hlavně by mohlo rozhýbat finanční trhy. Nyní se dostávají do popředí ekonomické otázky a i přes schválení balíčků může dojít k poklesu akciových trhů, které se obávají recese. K výrazným propadům by ale již nemělo dojít," řekl ČTK hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Stejně se vyjádřil i ekonom a bývalý prezidentský kandidát Jan Švejnar. "Schválení zákona o stabilizaci finančního systému Spojených států sníží nedůvěru a zlepší očekávání na finančních trzích celého světa, Evropskou unii nevyjímaje," řekl serveru iDNES Švejnar. Podle něho se však americká hypoteční krize mohla začít řešit mnohem dříve.
"I renomovaní lidé poukazovali na to, že hypotéky v USA se stávají čím dál tím méně kvalitní a že může dojít k obratu, ne-li ke krizi. Bohužel těmto názorům většina činitelů nepřikládala dostatečný význam," poznamenal Švejnar.
Americká Sněmovna reprezentantů o návrhu hlasovala už v pondělí, kdy se předpokládalo, že jej schválí. Návrh ale překvapivě odmítla, protože část republikánských zákonodárců měla výhrady k některým pasážím. Nelíbilo se jim hlavně to, že návrh dostatečně nepamatuje na zájmy daňových poplatníků. Senát už návrh schválil ve středu.
Po hlasování začal oslabovat kurz dolaru, který se k euru dostal zhruba na 1,3855 USD z předchozích 1,3800 USD, kde byl těsně před hlasováním. Proti japonskému jenu si však dolar pořád ještě držel zisky a pohyboval se kolem 105,70 USD.
"Myslíme si, že ten návrh je pro dolar negativní zprávou," řekl analytik devizového trhu v bance (35 USD, -1,71%) Vassili Serebriakov. Růst dolaru z posledních dnů byl podle něj přehnaný a stála za ním poptávka po dolarové likviditě na peněžních trzích.
Akciové trhy zpevňovaly hned od začátku obchodování, po hlasování ale z denního maxima mírně sestoupily. Nedostavila se tak euforie, kterou část analytiků předpovídala, pokud návrh ve sněmovně hladce projde. Stále totiž platí, že základní problémy přetrvávají a teprve nejbližší budoucnost může ukázat, zda schválený plán zabere a ekonomice skutečně pomůže.
"Možná to přichází už moc pozdě. Kdyby to udělali dřív, mohlo to mít na obnovu důvěry asi větší vliv," myslí si ekonomka newyorské pobočky francouzského ústavu (71 EUR, 9,42%) Anna Pirettiová. "Za poslední dva týdny se jen hromadí slabší zprávy," dodala.
Když se o návrhu hlasovalo, Dow Jonesův index měl zisk přes 300 bodů, po schválení návrhu se ale trh prudce rozkolísal. Hlavní indexy se vzdaly všech dosavadních zisků, aby začaly znovu růst, ale později se propadly až do záporných hodnot.
Analytik Ryan Larson z investiční společnosti Voyageur Asset Management řekl, že na trhu šlo patrně o klasickou reakci, kdy se 'nakupují dohady a prodávají fakta', jak se na Wall Street traduje. Akciím ale předtím pomohl k růstu zájem banky o ústav (6 USD, 58,82%). O ni má ale zájem rovněž finanční společnost (18 USD, -18,44%).
Krátce před koncem obchodování už byly hlavní akciové indexy ve ztrátách a Dow Jonesův index vykazoval pokles asi o 0,7 procenta na 10.402 bodů. Zbývající dva hlavní indexy, tedy S&P 500 a Nasdaq Composite, měly ztráty v podobném rozsahu.