ČTK: Islandská ekonomika může příští rok klesnout až o 10 %

Reykjavík (ČTK) - Hrubý domácí produkt (HDP) Islandu by se v důsledku finanční krize a kolapsu islandského bankovního systému mohl v příštím roce snížit až o deset procent. Očekává to Konfederace islandských zaměstnavatelů. Ta hájí zájmy firem, které zaměstnávají asi polovinu všech zaměstnaných Islanďanů.

"Očekáváme propad hrubého domácího produktu zhruba o deset procent," řekl agentuře Reuters šéf konfederace Vilhjalmur Egilsson. V letošním roce podle něj bude změna HDP jen kolem nuly, i když ještě na začátku roku ekonomika vykazovala prudký růst. Ten ale zcela zastíní hluboký propad, který přijde ve čtvrtém čtvrtletí.

Island si užíval mnoho let hospodářského rozmachu, s nimž ale šla ruku v ruce vysoká inflace. Ostrov v 90. letech dereguloval finanční služby a jeho firmy začaly expandovat v zahraničí. Kolaps bankovního systému, který nastal před několika týdny, ale roky prosperity ukončil.

Konfederace nicméně očekává, že hospodářský růst by se měl do roku 2010 obnovit. "Myslím, nebo spíš doufám, že se vzpamatujeme dřív, než by si kdo mohl pomyslet," řekl Egilsson. Ekonomika podle něj stále ještě nabízí nové příležitosti, a to především ve finančním sektoru.

Konfederace ale upozorňuje, že současné problémy si vyžádají okamžitou ztrátu asi 7000 pracovních příležitostí. To je velmi vysoké číslo, protože na Islandu žije pouze kolem 320.000 lidí. Míra nezaměstnanosti tak zřejmě do konce roku vzroste až na čtyři procenta a příští rok se může vyšplhat k osmi procentům. To by bylo nejvíce od poloviny 90. let.

Z hospodářských problémů vzešlo jen velmi málo vítězů, pokud jsou vůbec nějací. "Jen hrstka firem z této situace dokáže těžit," řekl Egilsson, ale žádný příklad neuvedl. Naopak upozornil, že nejvážnější problémy asi budou mít stavební podniky. S těžkostmi se budou potýkat rovněž exportéři, neboť situace v řadě vývozních destinací také není dobrá.

"Ta situace je pro islandské firmy velmi těžká," dodal Egilsson. Podniky v oblasti služeb podle něj budou mít také největší problémy, stejně jako stavební firmy.

Island nyní jedná o finanční pomoci s Mezinárodním měnovým fondem a trhy čekají, zda se dozví něco konkrétního o postupu jednání. Země musí obnovit obchodování s islandskou korunou a znovu vybudovat finanční systém. Záleží i na tom, aby byla hodnota koruny stanovena reálně a kurz měny neoslaboval jako před kolapsem peněžního trhu.

Relativně stabilní kurz měny je důležitý pro obchodní partnery, kteří udržují vztahy s islandskými podniky. Egilsson předpokládá, že až se situace uklidní, kurz islandské koruny (ISK) by se mohl stabilizovat kolem 110 ISK k euru. Nyní kurz činí asi 275 ISK/EUR. Až nebude kurz oslabovat, měla by zmizet i vysoká inflace.