Washington (ČTK) - Maďarsko uzavřelo s Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou unií dohodu o záchranných opatřeních na stabilizaci maďarské ekonomiky. Součástí bude i finanční pomoc, na níž se budou podílet fond, EU a několik evropských zemí. Uvedl to v noci na dnešek ředitel MMF Dominique Strauss-Kahn. Suma finanční pomoci se dojedná v dalších dnech, podle analytiků by mohla přesáhnout deset miliard dolarů.
Kurz forintu díky zprávě fondu mírně vzrostl vůči euru. Maďarským akciím ale informace nepomohla; akciový trh zahájil den propadem o deset procent. S emisemi ropného a plynárenského koncernu MOL a banky OTP se muselo kvůli nadlimitním ztrátám dočasně zastavit obchodování.
Zástupce fondu pro střední Evropu a Pobaltí Christoph Rosenberg řekl, že chystaná opatření maďarské vlády jsou skutečně dobrá. Analytici říkají, že snaha vlády zajistí krátkodobou podporu forintu. Dohoda s fondem podle jejich slov pravděpodobně stanoví podmínky, za nichž kabinet omezí státní výdaje.
Maďarsko se obrátilo na fond a Evropskou centrální banku s žádostí o pomoc tento měsíc. Kvůli světové finanční krizi prodávali investoři maďarská aktiva, klesl kurz forintu a trh s obligacemi zkolaboval kvůli obavám z toho, že země bude potřebovat objemnou finanční pomoc zvenčí.
Budapešť jednala s fondem od začátku měsíce, aby obnovila důvěru investorů. Vláda s centrální bankou přijaly řadu opatření na posílení měny a finančního trhu. Centrální banka například zvýšila mimořádným krokem základní úrok o tři procentní body na 11,5 procenta, a to minulou středu. Důvodem k tak razantnímu zvýšení úroků byl propad kurzu forintu.
Potíže Maďarska spočívají v tom, že je země závislá na prodeji obligací zahraničním investorům. A maďarské banky pak mají za globální úvěrové krize problém zajistit si finance.
V neděli fond schválil záložní úvěr 16,5 miliardy dolarů pro Ukrajinu a v pátek 2,1 miliardy pro Island, napsala agentura Reuters.
MMF nyní chystá pro rozvojové ekonomiky zasažené krizí mimořádný úvěrový program. Nyní fond jedná také o pomoci Srbsku a Pákistánu. Současnou krizí jsou nejvíce ohroženy země s vysokými vnitřními a vnějšími deficity, které ze značné části spoléhají na vysychající příliv zahraničních financí.