Česká ekonomika zpomalí zřejmě více, než se čekalo

Český bankovní sektor by měl vyjít z globální finanční krize bez větších šrámů. Zpomalení či dokonce propad ekonomik našich největších obchodních partnerů ale nemůže nechat bez následků české hospodářství. Zpomalení růstu naší ekonomiky bude s největší pravděpodobností větší, než se dosud čekalo. To je podle serveru iHned.cz základní poselství z ekonomického Fóra Hospodářských novin na téma "Jak hluboko zasáhne finanční krize Českou republiku?".

Ministerstvo financí před týdnem snížilo svůj odhad růstu v příštím roce ze 4,8 na 3,7 procenta. Náměstek Eduard Janota však podle serveru včera připustil, že i tento odhad nejspíš přehodnotí. "Nevylučuji, že se dostaneme k číslu ještě nižšímu, spíše je to realita," řekl Janota. "Pod tři procenta to nespadne," upřesnil ministr financí Miroslav Kalousek.

Podle ministra stát ekonomice pomůže tím, že do ní bude co nejméně zasahovat. Odmítl tak například finančně podpořit krachující sklárny. "Necítím právo produkovat z veřejných prostředků ztráty," řekl Kalousek. "Současnou situaci nelze řešit fiskálními impulzy," dodal s tím, že by to bylo vyhazování peněz. Namístě je podle něj naopak střízlivá fiskální politika, přestože tak není atraktivní pro voliče.

Český bankovní sektor by krizí neměl být přímo zasažen. "Domnívám se, že máme předpoklady pro to, aby tu nenastala krize, jakou jsme pozorovali ve Spojených státech," řekl guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. České banky si podle něj v devadesátých letech prošly krizí, která nebyla levná. A z ní se poučily.

Guvernér se neobává ani toho, že by mateřské společnosti tuzemských bank měly zájem z nich odsávat kapitál. "K čemu by jim byly nemocné dcery?" ptá se. Pokud by opravdu potřebovaly kapitál, výhodnější by pro ně podle Tůmy bylo prodat zdravou pobočku.

Mezibankovní trh je nyní zamrzlý a banky si mezi sebou nechtějí půjčovat. "Není to tím, že bychom nechtěli půjčovat, je to otázkou důvěry a likvidity," uvedl prezident České bankovní asociace Jiří Kunert. Ministr Kalousek se přitom domnívá, že neexistuje nástroj, kterým by vláda z mezibankovního trhu mohla odstranit nedůvěru.

Poskytovat úvěry klientům však banky nepřestanou. "Půjčovat budeme, protože nic jiného neumíme. Ale dráž," říká Kunert. Marže zejména v korporátních úvěrech podle něj neodpovídaly riziku, ani tomu, co se dělo v české ekonomice. Půjčovat však banky podle Kunerta musí, protože na tom je založena jejich ziskovost. "Příliš neinvestujeme," dodal.

Kunert se obává přílišných zásahů regulátorů do bankovního sektoru. Varuje před přehnanými požadavky na likviditu bank, které by mohly ohrozit jejich konkurenceschopnost. "Musíme naopak provádět stresové testy klientů, projektů a všeho, co děláme," říká.

Kalousek i Tůma se podle serveru shodli, že dopady krize na Českou republiku by se příliš nelišily, ať už bychom euro zavedli či nikoli. "Banka Northern Rock by padla, i kdyby Británie byla v eurozóně," řekl Tůma.

Díky vlastní měně jsme podle Tůmy do října o krizi prakticky nevěděli. "Klíč však není v tom, jestli být, či nebýt v eurozóně, ale v přístupu jednotlivých regulátorů trhu," říká. Zatímco v Irsku mají problémy, obezřetný španělský regulátor donutil již před krizí banky vytvářet na potenciálně problematická aktiva opravné položky.

Kalousek připomněl, že euro je politický projekt, jehož fungování bylo založeno na určitých pravidlech, například rozpočtových, z nichž se některé členské státy eurozóny snaží slevovat. "Z nadšeného propagátora termínu 1. 1. 2012 se stávám velmi opatrným," říká.

Zdroj: iHned.cz