Brusel (zpravodaj ČTK) - Evropská unie by měla být ostražitá před suverénními fondy, kam státy bohaté na nerostné suroviny ukládají přebytky z obchodování. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnila vlivná bruselská výzkumná společnost Bruegel. Podle jejích zástupců fondy mohou využít současné finanční krize k navýšení majetkových účastí v evropských firmách. Fondy přitom často patří státům, s nimiž nemá unie úplně vytříbené vztahy a nemá o nich zrovna dokonalý přehled, bez ohledu na to, že mnohdy zastupují autoritativní režimy.
Bruegel upozorňuje, že již v roce 2006 země, které prý rozhodně nelze označit za svobodné, ve starých členských státech EU investovaly zhruba 14 miliard dolarů, tedy asi 273 miliard korun. Od té doby se však situace na trhu výrazně změnila, především v souvislosti s rostoucími cenami ropy. Hodnota suverénních fondů se od roku 2003 do roku 2007 zečtyřnásobila a během několika let by jejich jmění mělo přesáhnout 10 bilionů dolarů, což představuje 195 bilionů korun.
EU má sice podle bruselského think-tanku přátelské vztahy s většinou světa, ale do budoucnosti může být vše jinak. "Může přijít politické napětí s Ruskem kvůli Ukrajině, s Čínou kvůli Tchaj-wanu, nebo může dojít k převratu v některém ze států kolem Perského zálivu, podobně jako se tomu stalo v roce 1979 v Íránu," dodává Bruegel.
Experti doporučují, aby EU přijala zákony, které by jí umožnily získat větší kontrolu nad zahraničními investicemi, ale zároveň případné investory neodradily. Jako příklad bruselští odborníci zmiňují Spojené státy, které před 20 lety přijaly pozměňovací návrh zvaný podle jeho tvůrců Exon-Florio. Ten umožňuje USA revidovat zahraniční investice, pokud představují bezpečnostní hrozbu pro stát.
Není vyloučeno, že stejnou cestou se nakonec vydá i EU. Již na březnovém zasedání ministrů financí EU někteří unijní představitelé volali po "společném evropském postoji" k suverénním fondům. Debatu v poslední době rozvířil francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který před zahraničními suverénními fondy varoval a vyzval unii, aby založila vlastní fondy. Ekonomové však takový postup zpochybňují, protože velká část členských států EU vytrvale hospodaří s velkými deficity, a na založení suverénních fondů tak nemají peníze.
Nejde přitom o malé částky. Nejbohatším suverénním fondem je zřejmě fond Spojených arabských emirátů, jehož aktiva se odhadují na 850 miliard dolarů. V Evropě zatím podobné fondy nejsou, výjimkou je Norsko, které ale není členem unie. Norové do fondu vkládají peníze, které jim přebývají z výnosů za prodej ropy. Účelem norského fondu, jehož aktiva se odhadují na 350 miliard dolarů, ale není získávání rozhodujících podílů ve firmách. Je především jakýmsi penzijním fondem pro obyvatele této severské země.