Americké dluhopisy zpočátku včerejšího dne ještě posilovaly, prohlášení FOMC, že zvažuje možnosti výkupu delších splatností pak soustředilo pozornost na dlouhý konec výnosové křivky. Křivka nakonec zploštěla, když kratší výnosy přidaly téměř 10 bps a delší o 6,5 bps klesly.
Dnes se pozornost obrátí k trhu práce. Pravidelné informace o nových žádostech o podporu budou zřejmě opět nepříznivé, i když odhady předpokládají mírná zlepšení. Zprávy z tisku jsou ale pesimistické, stejně jako se čeká horší podnikatelská nálada na východním pobřeží USA. V dnešním asijském obchodování pokračuje zájem o Treasuries s delšími splatnostmi, futures na americké akcie jsou mírně kladné. Dnešek by tak mohl zájem o dluhopisy především delších splatností udržet, na kratším konci by se mohly částečně vybírat zisky.
Snížení sazeb americkým Fedem včera oživilo zájem o evropské dluhopisy podpořený oslabením akciových trhů a zvýšilo očekávání, že se podobným krokem připojí i ECB. Výnosy nakonec klesly až o 21 bps na kratším konci výnosové křivky a křivka zestrměla. Za zmínku stojí, že výnos dvouletého německého Schatz během dne klesl na 1,842 %, tj. na nejnižší úroveň od začátku emisí takové splatnosti v roce 1991.
Dnes by hlavním číslem měl být index podnikatelské nálady Ifo. Očekávání jsou opět pesimistická, pokud však zvlášť nepřekvapí, včerejší výrazný růst cen dluhopisů by mohl iniciovat částečné vybírání zisků. Indexy Eonia signalizující očekávání trhu na vývoj sazeb sice dále klesají, s poklesem sazeb se ale počítá až v horizontu 3 měsíců. Dnes také naposled zasedá ECB, toto zasedání je však pracovní a změna sazeb se na něm nepředpokládá, zvláště když není plánována ani tisková konference.
České dluhopisy včera následovaly své evropské protějšky a posílily, přičemž výnosy poklesly nejvíce ve středním segmentu křivky – okolo 7 bazických bodů. Naopak krátký konec křivky zůstal prakticky beze změn a nijak nereagoval na rozhodnutí ČNB o snížení sazeb o 50 bazických bodů na 2,25 %. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí ČNB bylo v souladu s konsensem, reakce se ani očekávat nedala. I když samotné rozhodnutí překvapivé nebylo, zajímavý byl průběh hlasování, kdy čtyři členové bankovní rady hlasovali pro snížení o 50 bps, jeden o 75 bps a jeden dokonce o celé 1 %. V následném komentáři viceguvernér Singer uvedl jako hlavní důvod snížení sazeb protiinflační rizika, kdy již současné hodnoty inflace jsou níže, než předpokládala prognóza ČNB. K tomuto vývoji podle Singera přispívá vnější prostředí, kde propad vyspělých ekonomik působí i na české ceny. V tomto kontextu Singer také vysvětluje rozptyl názorů bankovní rady o velikosti snižování sazeb, které odráží nejistotu ohledně vývoje vyspělých ekonomik. Všechny tyto faktory naznačují, že včerejší cut nebude tím posledním.
Včerejší rozhodnutí by mohlo podpořit pokles úrokových sazeb na mezibankovním trhu, které jsou stále ještě výrazně vzdálené od sazeb ČNB. Přiblížení tržních sazeb k úrovním ČNB se však jeví jako pravděpodobnější až během první poloviny příštího roku.
Dnes již na programu nejsou žádné významné události a české dluhopisy by mohly i nadále následovat vývoj v Evropě.
ČSOB - Denní finanční zpravodaj