Produkční ceny se ponořily do deflace. Index cen průmyslových výrobců v prosinci klesl o 1,5 procenta, meziročně se snížil o 0,2 procenta přesně podle našeho odhadu. Nejvýrazněji k tomu přispěly pád cen ropy a rafinérské produkce, pokles cen chemikálií a snížení cen kovů a hutní produkce. Stejně jako dění ve světě ovlivňuje produkci v české ekonomice, jsme se světem svázaní i ve vývoji inflace. Recese v USA, eurozóně, Japonsku a výrazné zpomalení růstu Číny a dalších rozvíjejících se trhů, prudce srazilo ceny komodit. Tento faktor stojí za zpomalením inflace, případně deflací v mnoha zemích světa. Inflace se globalizovala.
Zatímco průmyslové produkční ceny se potkaly s deflací v prosinci, v zemědělství došlo k setkání již v září. Minulý měsíc se index cen zemědělských výrobců snížil o další 2,5 procenta a meziroční deflace se prohloubila na 22,8 procenta. Přítomnost deflace v obou hlavních indexech výrobních cen zesiluje obavy z širšího deflačního prostředí v české ekonomice. Inflace ve spotřebitelských cenách se v polovině roku skutečně může přiblížit nule a při určité konstelaci faktorů dokonce klesnout pod ni. Prozatím se nemusíme obávat smrtelné deflační spirály, nicméně měnová politika má před sebou další potenciální riziko k úvaze. Cesta k dalšímu agresivnímu uvolňování měnové politiky je naplno otevřená. Částečně se o ně stará oslabující kurz koruny, zapotřebí bude ovšem srazit také úrokové sazby. Na příštím jednání bankovní rady ČNB na začátku února by mohla sazby klesnout o 50 bps a vyloučit nelze ani možnost použití většího kalibru.