Ministr financí Miroslav Kalousek považuje odhad Evropské komise, že česká ekonomika letos zpomalí na 1,7 %, za příliš pesimistický, uvádí server ihned.cz. „To, že Evropská komise předpovídá 1,7 procenta, ještě neznamená, že to tak bude. Přiznávám však, že ten obraz ekonomiky je stále černější a může se dál zhoršovat. Jsme připraveni i na variantu, že by růst v Česku byl v důsledku významné recese v eurozóně dokonce jen jedno procento,“ uvedl podle serveru Kalousek. Recesi v Česku však v roce 2009 Kalousek vyloučil. Návrh rozpočtu zatím podle něj počítá v Česku pro letošek s dvouprocentním růstem.
Analytici jsou nicméně skeptičtější, např. hlavní ekonom Patria Finance David Marek považuje pravděpodobnost poklesu HDP v letošním roce o 0,1 procenta za více než padesátiprocentní.
Samotné ministerstvo přitom ještě v prosinci předpokládalo pro letošní rok růst o 3,7 %, Evropská unie čekala v Česku 3,6% nárůst.
Prognózy ekonomického růstu se podle člena Národní ekonomické rady vlády Martina Jahna dělají velmi těžko, protože faktorů, které budou ovlivňovat růst v České republice je hodně. "Pokud vidíme poslední propady například v průmyslové produkci, tak to směřuje k tomu, že růst české ekonomiky se může propadnout až k jednomu procentu," uvedl pro server iHNed.cz Jahn.
Konkrétní opatření podle něj představí Národní ekonomická rada vlády koncem ledna. "Samozřejmě se dají dělat fiskální opatření, dá se více investovat do infrastruktury, do výzkumu, vývoje, dají se podpořit nákupy nových aut, na druhé straně se dá snížit zatížení pro podnikatele, ať už finanční či nefinanční. Bližší podrobnosti bych však nechtěl zatím říkat," řekl Jahn.
Česká republika má však svou pozici oproti ostatním evropským státům podle Jahna jednodušší. "Finanční krize u nás není, nejde tak tolik o garanci finančním institucím, o to více je ale potřeba podpora obnovy poptávky. Kvůli našemu exportnímu zaměření je pro nás hodně důležité, aby se v ostatních zemích, jako je Německo, Británie a Francie, ujaly konjunkturní balíčky. Jsme totiž ve velké míře závislí na poptávce v západní Evropě. Ty jejich balíčky jsou tak pro nás možná ještě mnohem důležitější než ty naše," dodal Jahn.
Růst HDP o 2 % a méně vláda loni stanovila jako hranici pro najetí na krizový plán. Podle záměru, který na počátku loňského prosince představil premiér Mirek Topolánek, se má strategie zaměřit na čtyři hlavní oblasti: obnovení důvěry ve finančním sektoru, prevenci a eliminaci rizik plynoucích ze světové krize, stabilizaci a zpružnění ekonomického prostředí a impulzy k růstu ekonomiky.
Jak se přesně vláda zachová ale zatím jasné není. „To, jak v řešení těchto problémů postupovat, musí být věcí diskuze na půdě Evropské unie,“ uvedl Kalousek. Česko tuto situaci podle něj řeší a konkrétní návrhy představí Národní ekonomická rada vlády (NERV) koncem ledna. „Do té doby nehodlám pouštět do médií žádné podrobnosti, platí však, že nejsem přítelem nějakých velkých fiskálních zásahů do ekonomiky,“ dodal.
Zdroj: ihned.cz