ČTK: Banky žádají EU o krizovou pomoc i pro střední a východní Evropu

Londýn (ČTK) - Mezinárodní banky působící ve střední a východní Evropě společně žádají Evropskou unii a Evropskou centrální banku o rozšíření jejich opatření proti úvěrové krizi i na východoevropské země, které nejsou členy EU. Devítka bank včetně vlastníků českých ústavů Erste Bank, KBC, Société Générale a UniCredit požaduje, aby orgány EU přispěly v regionu ke zmírnění nedostatku likvidity a oživení půjček. Dnešní zprávu britského listu Financial Times později potvrdila Evropská komise.

Šéf rakouské Raiffeisen International Herbert Stepic, který skupinu devíti bank zorganizoval, považuje za důležité, aby zásahy na podporu bank nebyly omezeny pouze na západní Evropu. Nečlenské země EU z východu Evropy, které bojovaly za přechod na tržní ekonomiku, by v nynější těžké situaci neměly být ponechány svému osudu, řekl Stepic.

Skupina podle něj nyní vystoupila, protože ekonomická situace se zhoršila. Náklady na podporu těchto zemí by podle něj byly relativně umírněné ve srovnání s obřími sumami přislíbenými západoevropskými vládami tamním bankám.

Mluvčí Evropské komise Amelia Torresová uvedla, že EU se snaží nečlenským zemím pomoci prostřednictvím Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Rovněž se snaží rychleji uvolňovat fondy regionální pomoci. EU také posílila zvláštní fond pro nečlenské země eurozóny, které mají problémy s platební bilancí.

Počátek roku je po eskalaci finanční krize loni na podzim ve znamení nových otřesů na finančních trzích; motivovány jsou především obavami z dalšího zhoršení situace v bankovních sektorech. Zdrojem obav jsou také horšící se ekonomické vyhlídky. Evropská komise tento týden předpověděla pro celou EU na letošní rok pokles ekonomiky o 1,8 procenta.

Instituce EU již ve východní Evropě přispěly ke krizové finanční pomoci organizované Mezinárodním měnovým fondem, i když hlavně pro členy unie jako Maďarsko a Lotyšsko. Evropská centrální banka ale nabídla podporu peněžní likvidity Polsku, které není členem eurozóny.

Mezinárodní banky hlavně chtějí, aby Brusel a ECB daly jasně najevo, že jsou připraveny pomoci nečlenským zemím EU. Stepic odmítl specifikovat, které země by takovou pomoc potřebovaly, podle bankéřů by ale mohlo jít o Srbsko, Bosnu nebo Ukrajinu.