Washington/Praha (ČTK) - Obří plán vlády prezidenta Baracka Obamy na podporu americké ekonomiky, který zatím schválila Sněmovna reprezentantů, má v dosavadní podobě silně politický charakter a vyvolává tím značné kontroverze. Političtí kritici upozorňují, že "balíček" v hodnotě přes 800 miliard dolarů, tedy zhruba pětinásobku ročního výkonu české ekonomiky, není navzdory Obamovým slibům nijak nadstranický a jednostranně se zaměřuje na plnění politických plánů vládnoucích demokratů. Řada ekonomů přitom vážně pochybuje o jeho schopnosti oživit ekonomiku a vytvořit slibované miliony nových pracovních míst.
Proti plánu hlasovali všichni republikáni a stejný výsledek při nadcházejícím hlasování v Senátu by schválení celého zákona zablokoval. Ekonomové jako Martin Feldstein z Harvardovy univerzity by to uvítali, protože návrh v současné podobě je podle něj "omyl za 800 miliard dolarů, který si nemůžeme dovolit". Obama sice tvrdí, že plán vytvoří až čtyři miliony nových pracovních míst, některá opatření, zejména zvýšení podpor a zdravotního pojištění pro nezaměstnané, však podle ekonomů nezaměstnanost naopak zvýší.
Demokraté se snaží vytvořit dojem, že mezi ekonomy v nynější ekonomické krizi zavládl "keynesiánský" konsenzus, tedy přesvědčení o spásném působení veřejných výdajů. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová argumentuje dopisem na podporu plánu s podpisem 146 ekonomů včetně pěti nositelů Nobelovy ceny. Na to však odpověděl pravicový Cato Institute seznamem více než 200 ekonomů včetně tří nobelovských laureátů, kteří v moc vládních výdajů nevěří a označují tuto víru za "triumf naděje nad zkušeností".
List The Wall Street Journal (WSJ) charakterizoval celý stimulační plán jako politický "seznam dárků", který "dává peníze na prakticky každý návrh, s nímž demokraté přišli za posledních 40 let". Tento názor sdílí i týdeník The Economist, podle něhož stimulační plán namísto slibované dvoustranné dohody přináší hlavně vysněné politické cíle demokratů.
Komentátor WSJ podotýká, že čím hlouběji plán studoval, tím více nechtěl věřit vlastním očím. Plán, který má podle Obamy dodat "dramatické investice k oživení chřadnoucí ekonomiky", skrývá ve výdajové stránce vedle rozsáhlého růstu podpor v nezaměstnanosti a příspěvků na zdravotní péči například miliardu dolarů pro věčně ztrátového železničního přepravce Amtrak, dva miliardy dolarů dotací na péči o děti, 400 milionů dolarů na výzkum globálního oteplování, miliardu na programy výživ, 355 milionů na školení o pohlavních chorobách nebo 50 milionů, tedy přes jednu miliardu korun, pro Národní nadaci umění. Komentátoři si kladou otázku, jak takové vesměs politicky motivované projekty mohou přispět ke vzniku pracovních míst.
Plán nezapomíná ani na 600 milionů dolarů na nové automobily pro federální vládu, akvaparky v Miami, pláže v New Jersey a podobné "užitečné" projekty. Podle kritiků tak neúměrně velká část rekordního podpůrného plánu není nic jiného než obří "sud s masem", jak se v USA říká politicky motivovaným projektům zajišťovaným kongresmany ve Washingtonu pro své regiony a zájmové skupiny. Opozice navíc odhaduje, že celkový dopad plánu na rozpočtový deficit přesáhne včetně úroků bilion dolarů. Více než bilionový deficit federálního rozpočtu se čeká již v tomto fiskálním roce do konce září, a to ještě bez započítání stimulace.
Na standardní stimulační projekty veřejných staveb, například opravy mostů či výstavbu silnic, dává plán jen asi 30 miliard dolarů, tedy necelých pět procent. Dalších 40 miliard dolarů je určeno k modernizaci elektrických a telekomunikačních sítí a na další užitečnou infrastrukturu. Zbytek výdajů na nové projekty ovšem půjde do oblastí jako obnovitelná energie nebo hromadná doprava, kde je návratnost investic velmi nízká až záporná.
Spolu se zhruba 20 miliardami dolarů ve formě snížení firemních daní tak půjde na něco, co by mohlo ekonomiku alespoň teoreticky stimulovat, podle odhadu WSJ jen asi 90 miliard dolarů, tedy asi 12 procent celého balíku. I tato suma je však sporná, protože většina z ní nebude zřejmě utracena v krizových letech 2009 a 2010, ale až mnohem později. Rychlost utrácení dodatečných peněz je přitom podle ekonomů pro úspěch plánu zcela klíčová.
Demokraté tvrdí, že asi 70 procent výdajů bude realizováno během prvních 12 až 14 měsíců a namítají, že kritici se zaměřují na nepatrné procento sporných návrhů. Podle předběžné analýzy Rozpočtového úřadu Kongresu však bude ze 355 miliard dolarů dodatečných výdajů utraceno v nynějším fiskálním roce pouhých 26 miliard a do konce roku 2010 to bude jen 110 miliard dolarů.
Podstatný díl balíku, asi 252 miliard USD, má posílit různé vládní programy, například program zdravotní péče pro chudé Medicaid nebo distribuci potravinových poukázek. To by sice v recesi mohlo pomoci chudým, žádná pracovní místa však tím nevzniknou. Přitom asi 54 miliard USD z toho má jít na programy, které vládní úřady ocejchovaly jako "neefektivní" nebo neschopné projít základním finančním auditem.
Důležitější podle WSJ je problém trvání těchto programů. Demokraté sice tvrdí, že budou dočasné, podle listu však není možné věřit, že Kongres by příští rok cokoli z jednou prosazených programů zrušil nebo omezil. Tyto údajně krizové výdaje se tak zřejmě stanou mandatorní součástí federálního rozpočtu a povedou ke zbytnění sociálního systému a v konečném důsledku ke zvyšování daní, jak se to stalo od 70. let v západní Evropě, píše deník.
Kritici upozorňují, že pod záminkou krize demokraté chystají prosazení svého programu sociálního státu po vzoru "států blahobytu" v západní Evropě. To by podle nich znamenalo zásadní změnu celé společenské smlouvy v Americe. "Tím, že to prohlásili za tvorbu pracovních míst, toho využili jako příležitosti k financování programů v takové míře, v jaké je nikdy dříve financovat nemohli," řekl agentuře Reuters republikánský senátor Jeff Sessions.
Komentátoři dosavadní jednotný odpor republikánů, který narušuje proklamovanou Obamovu snahu o dohodu obou stran, přisuzují tomu, že vláda dala v jednání sněmovny volnou ruku tamním radikálům v čele s Pelosiovou. "My jsme vyhráli volby, my jsme sepsali tento návrh," konstatovala Pelosiová podle WSJ. To by se ovšem v jednání o plánu v Senátu mohlo změnit, zejména když Obama slíbil, že o plánu bude s republikány jednat. Republikáni v čele s loňským prezidentským kandidátem Johnem McCainem prosazují do plánu omezení vládních výdajů a mnohem výraznější snížení daní.
U úlev na daních z příjmů v celkovém objemu 275 miliard dolarů podle ekonomů pochyby o efektivnosti záměru vyvolává hlavně dočasnost tohoto snížení. Ekonomové se totiž domnívají, že jednorázová daňová refundace, kterou již loni bez valného dopadu na ekonomiku realizovala vláda George Bushe, má na spotřebu mizivý vliv, protože lidé tyto peníze buď ušetří, nebo jimi sníží své dluhy.
I z tohoto důvodu svou podporu celému plánu odvolal známý ekonom Martin Feldstein a doporučil jeho důkladnou revizi. Výdajové položky plánu podle Feldsteina zřejmě nijak nepřispějí ke zvýšení zaměstnanosti a největší z nich jsou podle něj jen vypisováním neomezených šeků vládám států v podobě příspěvků na Medicad a další programy. Feldstein vážně pochybuje, zda to u států povede k žádoucím dodatečným výdajům, nebo jen k odkladu zvýšení dan a vydávání nových dluhopisů.
Plán financovat zdravotní pojištění nezaměstnaných naopak podle Feldsteina vyvolá růst nezaměstnanosti, protože bude zaměstnavatele motivovat k propouštění. Totéž platí v ještě vyšší míře pro zvýšené podpory v nezaměstnanosti. "Problém se současným plánem není v tom, že je příliš velký, ale že na tak vysoký rozpočtový deficit přináší příliš málo nových pracovních míst a příjmů," konstatuje Feldstein.
Proti plánu v jeho současné podobě se vyslovila i ekonomická poradkyně bývalého prezidenta Billa Clintona Alice Rivlinová. Ta doporučuje celý proces zpomalit a balík rozdělit na okamžitou stimulaci a dlouhodobé transformační záměry.
Podpora Obamova "balíčku" slábne i u veřejnosti. V posledním týdnu se podle průzkumu podpora plánu snížila na 42 procent ze 45 procent v předešlém týdnu a nesouhlas s ním vzrostl na 39 ze 34 procent.