Brusel (zpravodaj ČTK) - Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová chtějí, aby nadcházející summit EU, který se uskuteční na konci týdne, přišel s novou architekturou finančních trhů. Ve společném dopise k tomu dnes vyzvali šéfa Evropské komise José Barrosa a českého premiéra Mirka Topolánka, který jednání povede. Novou architekturou mají oba státníci na mysli především "dokonalejší" regulaci finančního sektoru.
Sarkozy se již v minulosti vyslovil, že regulaci by neměla v unii ujít žádná finanční instituce a dopis se odvíjí přesně v tomto tónu. Lídři Francie a Německa očekávají, že EU navrhne regulaci takzvaných hedgeových fondů a soukromých investičních firem, které údajně představují riziko pro evropskou ekonomiku.
Hedgeové fondy například investorům slibují daleko větší zisky než tradiční fondy. Rozkládají totiž riziko tím, že investují i do netradičních nástrojů, které jsou investičním fondům často zapovězeny. V poslední době se ovšem jejich strategie ukázala jako poměrně riziková a bývají označovány za spoluviníka finanční krize.
Sarkozy s Merkelovou se přitom vyslovují i pro nápravu schodků veřejných financí, které se během krize prohloubily. "Přílišné zadlužení ohrožuje z dlouhodobého pohledu stabilitu celého světa," uvedli oba státníci. Z jejich slov přitom vyplývá, že globální finanční stabilitu by měl hlídat především Mezinárodní měnový fond (MMF) a Fórum pro finanční stabilitu (FSF). To bude mimo jiné i tématem summitu 20 největších ekonomik světa (G20), který se uskuteční 2. dubna v Londýně a k němuž je dopis obou státníků částečně směřován.
Podle závěrečného dokumentu z nadcházející summitu, jehož předběžnou verzi má ČTK k dispozici, EU navrhne navýšení finančních prostředků ve fondech MMF, které slouží zemím zasaženým krizí. Unie navíc plánuje, že zatím Mezinárodnímu měnovému fondu půjčí 75 miliard až 100 miliard dolarů, aby se během globálního hospodářského útlumu zvýšila jeho akceschopnost.
Sarkozy s Merkelovou přitom v dopise potvrdili, že EU bude nejspíš usilovat o vypracování celosvětové charty, která by měla být jakýmsi návodem, jak vést hospodářství a vyhnout se krizím. Součástí charty by podle ní měl být i jakýsi atlas nebo přehled rizik. Ten by vyjmenoval oblasti ekonomiky, a především finančního sektoru, kde mohou nastat problémy, a navrhoval by možnosti jejich řešení.
"Měla (charta) by být založena na tržních principech a zaručovat stabilitu celosvětového hospodářství, sociální rovnováhu a udržitelný rozvoj," uvedl francouzský prezident a německá kancléřka.
Není to poprvé, kdy se oba státníci na Topolánka ve společném dopise obrací. S podobnou výzvou přišli již na začátku února, kdy vyzvali členské státy Evropské unie, aby věnovaly pozornost obnově fungování úvěrových trhů.Podobné dopisy přitom nejsou v EU až takovou výjimkou a v případě Francie a Německa mohou být vnímány jako demonstrace síly. Obě země jsou totiž označovány za "motor Evropy" a bez jejich souhlasu je těžké prosadit jakoukoliv iniciativu, především pak během složitých období, jakým je právě současná ekonomická krize.