Brusel (zpravodaj ČTK) - Záchranný balíček na pomoc ekonomice Evropské unie, který lídři členských států schválili na konci loňského roku, je nedostatečný. Novinářům to dnes v Bruselu řekl nositel Nobelovy ceny za ekonomiku Paul Krugman. Unie souhlasila, že do hospodářství "napumpuje" zhruba 200 miliard eur (více než pět bilionů korun).
"Evropská odpověď (na krizi) je opravdu zklamáním," dodal Krugman. Podle něj je ovšem zklamáním i plán amerického prezidenta Baracka Obamy, který počítá s výdaji ve výši téměř 800 miliard dolarů (zhruba 16 bilionů korun), tedy podstatně více než plán evropský.
Nositel Nobelovy ceny z loňského roku si myslí, že k nastartování ekonomiky je třeba ročně vydat asi čtyři procenta HDP. Obamův plán přitom představuje zhruba 2,5 procenta amerického HDP a plán obnovy EU 1,5 procenta HDP. Unie sice již na záchranu ekonomiky podle politiků vydala až čtyři procenta hrubého domácího produktu (zhruba 500 miliard eur), ale do této sumy počítá i sanace finančního sektoru.
Evropa má podle Krugmana nicméně proti Spojeným státům výhodu ve svém sociálním systému, který sice možná někteří považují za přebujelý, ale občanům umožní hospodářský útlum přežít s menšími následky. "Je pravděpodobné, že v Evropě bude lidská mizérie menší než v USA," dodal s tím, že sociální systém navíc ekonomiku stimuluje během krize. A to výrazně více než v zámoří.
Americký ekonom navíc varoval, že Spojené státy by mohly sklouznout do pasti "deflace", která představuje absolutní meziroční pokles spotřebitelských cen. Ta by se mohla negativně odrazit v poklesu tržeb firem, které už nyní trpí celou řadou problémů. Podniky jsou pak nuceny šetřit náklady, což může mít vliv na nezaměstnanost. USA by navíc mohl hrozit podobný "deflační" scénář, který zažilo v minulosti Japonsko. Jeho ekonomika poté stagnovala téměř jedno desetiletí.
Krugman získal Nobelovu cenu za analýzu vzorců obchodu a umisťování ekonomických aktivit. Švédská akademie věd ocenila zejména jeho teorii hnacích sil celosvětové urbanizace.