Je nepochybné, že jen málokterý makroekonomický údaj je v tuto dobu sledován více, než data o nezaměstnanosti. V pátek tohoto týdne bude americká administrativa oznamovat, jak se pracovní trh choval v dubnu letošního roku a očekávání jsou nastavena „vysoko“ – míra nezaměstnanosti by měla dosáhnout 8,9% a být tak nejvyšší od roku 1983. Jenom pro připomenutí, v březnu to bylo již 8,5%.
Nic proti ničemu, ekonomiky jsou v útlumu (či v recesi, záleží na definici) a v takovýchto periodách lidé prostě a jednoduše o svá místa přicházejí. Problém je v tom, že současná doba není jen o dočasném „utažení opasků“, jde v mnoha ohledech o významnou změnu ve fungování společnosti, která povede k jednomu – mnoho (nyní ztracených) pracovních míst se již nikdy znovu nevytvoří. I přesto mnoho lidí slepě věří, že v okamžiku návratu k ekonomickému růstu se také pracovní trh vrátí tam, kde byl – nevrátí, věřte mi.
To kromě jiného vede k tomu, že ekonomové začínají uvažovat, kam se posune tzv. přirozená míra nezaměstnanosti – taková míra nezaměstnanosti, která nezpomaluje ani nezrychluje inflaci. Ta nyní ve Spojených státech dosahuje cca 5,5% a podle mnoha hlasů se přiblíží spíše 6,5%, možná až 7%. Pokud k tomu opravdu dojde, výpočty prezidenta Obamy a jeho týmu mohou letět do koše – vládní administrativa totiž operuje s poklesem nezaměstnanosti na hladinu cca 5%. Jakýkoliv vyšší údaj povede k růstu deficitu – již nyní přesahujícímu 1 bilion – a k nižšímu výběru daní, společně s rostoucími mandatorními výdaji. Centrální banka FED by také mohla být postavena před nepříjemné rozhodování: akceptovat Ameriku s více nezaměstnanými, nebo podpořit zaměstnanost a riskovat akceleraci inflace?
Ať tak či tak, výhled není (nominálně) příliš příznivý. Pojďme se podívat na několik – v kontextu této rozpravy příhodných – údajů:
- již nyní je zhruba 25% nezaměstnaných bez práce 27 týdnů nebo více (a jde tak o nejvyšší údaj od roku 1983…jako kdyby to něco znamenalo)
- 51% nezaměstnaných je považováno za tzv. „permament layoffs“, tj. tito lidé an neočekávají, že by se kdy dostali k té samé práci co předtím
- masivní propouštění (ovlivňující 50 a více lidí najednou) dosáhlo počtu 2,933 a samo o sobě představuje 300,000 ztracených míst
Dále to však není o mnoho optimističtější:
- automobilový průmysl přišel o cca 27% pracovníků (více jak čtvrt milionu lidí)
- (1,82 USD, 0,55%) Corp. jenom letos propustí celosvětově 47,000 zaměstnanců. Současně firma zlikviduje 2,600 ze stávajících 6,200 amerických dealerů (nutno dodat, že až ke konci roku 2010) a propustí 137,000 lidí
- (37,15 USD, 3,31%) LLC se bude spojovat s (8,09 EUR, 6,45%) SpA, od srpna 2007 již propustil více jak 32,000 lidí. Podle Center for Automotive Research je polovina ztracených pracovních míst nadobro pryč
- sektor finančních služeb oslabil z pohledu zaměstnanosti o 4,5% a více jak 376,000 lidí „vylétlo komínem"
- vydavatelský a nakladatelský sektor (díky migraci čtenářů k internetovým médiím) přišel od srpna 2007 o 8% pracovníků. Mnoho vydavatelství – mezi nimi např. Tribune Co., mateřská firma Los Angeles Times a Chicago Tribune – zbankrotovalo
Co dodat závěrem? Předchozí odstavce mnoho optimismu do žil nedodaly. Přesto není vše tak černé, jak se to může zdát a několik světlých bodů určitě najdeme:
1) Začíná být nad slunce jasnější, že jedinou smysluplnou investicí v současné době je investice do vzdělání resp. do vzdělávání. Konečně (snad) přichází doba znalostní společnosti, kdy budou intelektuální dovednosti ceněny více než to, kolik má kdo v garáži (26,85 EUR, 2,29%). Z tohoto pohledu se šrotovné bude jednou zdát jako truchlivý ekonomický nesmysl, hodný vystavení v muzeu lidské tuposti.
2) Druhou, neméně důležitou kvalitou, bude schopnost jedince se adaptovat na nové podmínky. Kategorie „job for life“ je s výjimkou byrokratů mrtva, lidé se budou muset naučit pracovat z domova, na částečný úvazek či projektově.
3) Mnoho pracovních pozic opravdu zaniklo nadobro a je to tak správně. Na druhou stranu se mnoho nových rodí každý den a je jenom na nás, zda je najdeme. Nebo zda budeme těmi, kdo je naopak vymyslí…
4) Dojde k expanzi firem fungujících na principu modulů a pracovních týmů. Jedinci se budou celosvětově spojovat při práci na jednotlivých projektech, nebude výjimkou práce na více zadáních najednou.
5) Konečně snad začneme naplno využívat moderních technologií, které se nám nabízí. Zatím to v mnoha ohledech vypadá tak, že nás naopak spíše svazují. V tomto ohledu doporučuji k přečtení knihu Thomase L. Friedmana „Svět je plochý“, vydala Academia.
6) V neposlední řadě se budeme muset znovu naučit starat se sami o sebe a přestat natahovat ruku ke státu. Pozitivem budiž fakt, že vliv mnoha těch nahlouplých politiků pravděpodobně oslabí a oni se budou muset začít živit prací. Pánbuh s nimi…nikdy to nedělali a nejspíš to ani neumí.
Když se na to podíváme z tohoto konce, nevypadá to zase tak špatně. Nevím jak vy, ale já se na tu dobu docela těším…
Hezký (zkrácený) týden přeji,