Američtí spotřebitelé – jeden z nejvýznamnějších důvodů, proč nelze čekat výrazné oživení

Americký spotřebitel táhnul v letech před krizí celou světovou ekonomiku směrem vzhůru – svojí ochotou nakupovat na dluh a vyvažovat tak opačný trend např. v Číně. Finanční krize a recese má přirozeně dopad na toto chování spotřebitelů. V souvislosti s tím uvádí The Economist, že spotřebitelské výdaje v USA nyní možná dosáhly dna, ale šplhání opět vzhůru na americké hoře dluhů bude pomalé a bolestivé.

Od začátku 80. let podle The Economist výdaje domácností na zboží, služby a domy rostly rychleji, než HDP. V roce 2006 představovaly 76% nominálního HDP, což byla nejvyšší úroveň od roku 1947, kdy se začala sledovat čtvrtletní data. To bylo doprovázeno silným poklesem míry osobních úspor a růstem v zadlužení domácností relativně k příjmu. Samo o sobě to nebyl problém, dluhy domácností rostly relativně k příjmům již od roku 1950, kdy si stále větší část populace brala hypotéky. I přes vyšší zadluženost pak klesající úrokové sazby držely celkové finanční závazky domácností v přijatelném rozmezí i v průběhu 80. a 90. let. Kolem roku 2000 ale nastal bod změny. Růst příjmu stagnoval, ale dluhy začaly rapidně růst, z 94 % příjmů na 133 % v roce 2007. Podíl příjmů věnovaný na splácení závazků také vyskočil.

V současné době pak probíhá dramatický zvrat. Vloni spadlo bohatství domácností o 18 % - čili o 11 bilionů dolarů. Macroeconomic Advisers, společnost zabývající se predikcemi odhaduje, že výsledný negativní efekt bohatství stlačí tento rok spotřebu o 2 %. Finanční krize pak eliminovala i spoustu úvěrových produktů, které poskytovaly přístup k úvěrům v průběhu konjunktury.

Někteří makléřští analytici argumentují, že míra zadluženosti a míra úspor by se měly vrátit na svou úroveň z časných padesátých let. Jiní ale odhadují, že by domácnostem stačilo vrátit se k úrovni roku 2000 a už by zase vnímaly svůj dluh přijatelně. Tento proces, známý jako deleveraging – oddlužení, vyžaduje, aby v nadcházejících letech spotřeba rostla pomaleji, než příjem. Náhlý skok zadluženosti tam, kde se nacházela v roce 2000, by např. podle The Economist vyžadoval zbavit domácnosti nějakých 3 biliónů dolarů hypotéčních dluhů – což je téměř nemožný úkol.

Martin Barnes z BCA Research odhaduje, že na to, aby se dluh vrátil k trvale udržitelnějšímu trendu, by spotřebitelské výdaje potřebovaly růst přibližně o 1,3 % ročně od roku 2009 do roku 2013, což by znamenalo nejslabší růst od 30. let. Toto implikuje, že aby Amerika rostla o 2,5 % ročně, něco jiného bude muset růst rychleji. V ideálním případě to bude export a investice. Ale s přetrvávající slabostí ekonomik i ve zbytku světa to nebude snadné.

Související články:
Spotřebitelské ceny v USA zaznamenávají největší meziroční pokles od roku 1955, ten ale zpomaluje
Wal-Mart: Recese přivádí řetězci nové zákazníky, tržby rostou
Obama: USA si už dále nemohou půjčovat od Číny