Evropa po krizi: Vysoká nezaměstnanost a omezená sociální podpora?

Evropa, nacházející se hluboko v ekonomické recesi, začala debatu o tom, jak po ní dát do pořádku své vládní finance . Vyvolává tím i obavy, že bude potřeba snížit výdaje na doposud rostoucí sociální dávky.

Např. podle WSJ vysoký ekonomický úředník EU, Joaquin Almunia, minulý týden varoval, že rychle rostoucí veřejné dluhy budou tlačit vlády ke zmenšení jejich výdajů, včetně výdajů na sociální dávky, kterými nyní řada zemí brání voliče před ekonomickým poklesem. Krize by mohla Evropu zanechat s kombinací „stlačeného potenciálního růstu, vysoké nezaměstnanosti a veřejných financí pod velkým tlakem“. Tedy kombinace nutící země k přehodnocení jejich penzijních systémů a sociálních dávek, řekl ve svém projevu J. Almunia.

Vysoké sociální výdaje přitom snížily tlak na evropské vlády přijmout větší stimulační opatření jako např. Spojené státy, ale politici připouštějí, že je to také v delším období břemeno. Finanční a ekonomická krize pak přispívá k růstu rozpočtových deficitů napříč celou Evropou. Kombinace nákladné pomoci bankám, ekonomických stimulů a automatického efektu rostoucích sociálních dávek a klesajících daňových příjmů v době recese je nyní nastavená tak, aby masivně zvýšila veřejný dluh ve všech hlavních evropských zemí.

WSJ pak ve svém, pro Evropu ne zrovna růžovém komentáři, tvrdí, že rostoucí daně nebo výdajové škrty by mohly na několik let zvolnit evropský ekonomický růst, region by stal méně atraktivním pro investory a poklesla by i konkurenceschopnost některých zemí.