Podle Le monde se v Evropě objevuje hrozba deflace, napovídají tomu např. údaje ohledně vývoje spotřebitelských cen zveřejněné v pátek. Od podzimu 2008, kdy došlo ke zhoršení krize a k bankrotu společnosti Brothers a kdy se tento finanční šok přenesl do reálné ekonomiky, berou ekonomové deflační rizika v EU velmi vážně. Krizi z roku 1929 charakterizoval fakt, že se smrštění objemu úvěrů transformovalo do dlouhého období deflace: dlouhotrvající a rozšířený pokles cen spojený s poklesem mezd, průmyslové výroby, spotřeby domácností, investic. I když v eurozóně tento scénář zatím není aktuální, budeme podle Le Monde jistě brzy svědkem vstupu inflace do negativního území.
„Větší snížení inflace v červnu a v dalších měsících je nevyhnutelné“, myslí si např. Ben May, ekonom v Capital Economics. Pohyb indexu spotřebitelských cen je totiž přímým a mechanickým důsledkem pádu cen surovin, které na jaře a na začátku léta 2008 letěly nahoru. Cena ropy takto dosáhla 11. července 147,50 dolarů, zatímco dnes není výš než na 68 dolarech. Le Monde uvádí, že za těchto podmínek řada ekonomů vyčkává s hodnocením, protože eurozóna zatím poznala jen krátká deflační období. Předpokládají spíše návrat k pozitivní inflaci před koncem roku 2009, jakmile se rozptýlí efekt poklesu cen energie. To je i scénář Evropské centrální banky. Její prezident Jean-Claude Trichet na začátku května potvrdil, že míra inflace by se měla „znova zvednout“ poté, co se „dočasně několik měsíců kolem poloviny roku 2009 pohybuje na negativních úrovních“. Amelia Torres, mluvčí Evropského komisaře ve věcech ekonomických a měnových, v pátek rovněž potvrdila, že pokles cen by měl být „dočasný“.
Někteří ekonomové jsou však pesimističtější a odhadují, že eurozóna by mohla vstoupit do trvalého deflačního období jako se stalo v Japonsku na začátku devadesátých let minulého století. Obávají se hlavně toho, že finančně oslabené podniky se budou snažit snížit ceny, aby prodali zboží, ale zároveň budou také chtít snížit své náklady a vyžadovat snížení mezd, které zaměstnanci vzhledem k nezaměstnanosti nemohou než přijmout. Tuto situaci lze již pozorovat v Irsku. Pokles mezd spojený s poklesem cen energií a potravin způsobil, že tamní index spotřebitelských cen klesl v dubnu o 3,5%.
Jestliže zánik inflace lze považovat za dobrou zprávu v té míře, že podpoří nákupní sílu domácností a tedy jejich spotřebu, pak trvalý vstup do deflace by představoval vážné nebezpečí. Například v tom, že domácnosti by odložily své nákupy v očekávání dalšího snižování cen. Deflace vzbuzuje tolik strachu i proto, že jakmile se jednou usadí, je již velmi těžké proti ní bojovat. Zavedený způsob, jak zvednout objem peněz v ekonomice, spočívá ve snížení sazeb. Avšak s klíčovou sazbou ve výši 1 % je flexibilita Evropské centrální banky velmi omezená, uzavírá Le Monde.