Kancléřka Angela Merkelová ve svém úterním projevu v Berlíně vyslovila „velký skepticismus“ nad kroky centrálních bank a naznačila, že jejich agresivní politika v Evropě, Spojených státech a Velké Británii by mohla mít nežádoucí následky. Angela Merkelová v ojedinělé veřejné výtce, zaznamenaná např. ve WSJ, určené centrálním bankám také podotkla, že Evropská centrální banka a její protějšky ve Spojených státech a Británii zašly v boji s finanční krizí příliš daleko a mohly tak položit základy pro další finanční výbuch v budoucnu.
Kancléřka řekla, že velmi skepticky pozoruje například pravomoci Fedu a také to, jak se chová Bank of England. „Musíme se společně vrátit zpět k nezávislé politice centrální banky a k politice rozumu, jinak budeme za 10 let v identické situaci“. Merkelová rovněž uvedla, že Evropská centrální banka „poněkud povolila mezinárodnímu tlaku“, když minulý měsíc oznámila, že plánuje nakoupit korporátní dluhopisy za 60 miliard euro. I to je ale umírněný krok ve srovnání s nákupy aktiv jejích protějšků, Fed a Bank of England (dnes uveřejní Jean-Claude Trichet, prezident ECB, podrobnosti).
Přitom když politici kdekoliv ve světě kritizují své centrální banky, téměř vždy si stěžují na opak - že jsou příliš opatrné. A Evropská centrální banka byla znatelně méně agresivní než Fed nebo Bank of England. Nicméně v Německu se tradičně nacházejí na konzervativnějším konci pohledu, částečně proto, že se lidem vryla do paměti německá hyperinflace z 20. let minulého století. Konzervativní komentáře německé Kancléřky pak přišly v době, kdy Evropský statistický úřad ohlásil, že nezaměstnanost v 16 zemích, které sdílejí euro v dubnu vzrostla na 9,2 %. Nicméně ekonomické potíže zemí v rámci euro zóny se velmi odlišují. Například úroveň německé nezaměstnanosti je 7,7 % oproti 18,8 % ve Španělsku.
WSJ také poznamenává, že Angela Merkelová na jedné straně přísně kritizuje míru, s jakou centrální banky zasahují do ekonomiky. Na druhé straně je ona sama terčem několika útoků ze své vlastní konzervativní základny kvůli souhlasu s vložením 1,5 miliardy euro z peněz daňových poplatníků do obchodu chránícího Opel.
(Zdroj: WSJ)